Česká parta Valury letos vydala debutovou placku s názvem „Projev svobody“. Když jsem zahlédl počet skladeb, které na albu zazní (celkem 22 kusů), napadlo mě (jelikož jsem o kapele neměl větší povědomí), že zde půjde nejspíš o crossover ve stylu S.O.D., kde jedna krátká položka střídá druhou a celková stopáž nakonec stejně výrazně nepřeleze půl hodiny. Jenže to byl omyl, trojice maníků z Valury opravdu drhne zmíněný žánr, ovšem nikoli s thrashem jako základním stavebním činitelem (tento styl nicméně přítomen je), ale hlavně groovy-metalem, hardcorem a punkem.

Pánové nicméně zrovna tohle dvakrát neřeší, dle vlastních slov hrají hlavně to, co je baví, nehledě na škatule. To je zcela v pořádku, s tímto vědomím se dá navíc lépe pochopit vysoká neoriginalita (nelze si např. nevzpomenout na Debustrol v jejich post-thrashové, ale i klasické éře), hlavní věc je, že vše dobře šlape a z hudby sálá správná energie. Problém je ale právě v rovině hrací doby, která celkově přesahuje hranici padesáti minut, což je na danou muziku opravdu brutálně přemrštěná nálož. Skladby jsou si totiž velmi podobné a už někdy kolem šesté položky začínají riffy vrzat zarezlým protáčením. I přes tempové hrátky či zmíněnou vícežánrovost Valury operují na velmi malém skladatelském prostoru, včetně textů, ve kterých autoři nadávají na všechno možné, včetně politiků a daní („Fuj“), což zavání důchodcovskou senilitou, občas ale umí být adekvátně kritičtí, když vidí nesmysl v nostalgickém vzpomínání na doby minulé („Skety“), nebo uvažují, co by asi na současnou situaci řekl Karel Kryl ve stejnojmenné písni (a docházejí k závěru, že by se poblil).

Zrovna tato skladba zároveň disponuje dravým instrumentálním tahem, což mimochodem není pro Valury nic neobvyklého, takových příjemných náserů najdeme na albu několik (dále např. „Náboženství“, "Houbič (RIP)", „Muzikantská“, a nakonec i zmíněná věc „Fuj“, která je laciná textově, hudebně to ale hrne jako horská rolba). Vychází nám z toho jediné. Hořovická parta umí složit funkční skladby, jejichž kvalitu navíc podporuje dobrý zvuk ze studia Hellsound, problém tvoří jednotvárnost a hlavně časová předimenzovanost. Kdyby bylo vyřazeno několik tuctových písní (v podstatě "každá druhá"), mohlo být o mnoho veseleji. To se ovšem týká samotného alba a jeho poslechu doma v obýváku, na koncertě se dané výtky naopak můžou stát výhodou, zvlášť pokud si budete chtít zapařit na přímočarou a zároveň dostatečně našlapanou muziku. A když si přitom odskočíte na pivo, aspoň nemusíte mít strach, že vám unikne něco zásadního.

BZ VALURY

Seznam skladeb:
1.Rakovina
2. Náboženství
3. Fuj
4. Lhář
5. Korupce
6. Zmrd
7. Vládní arogance
8. Vypatlanost
9. Jak se chováš
10. Houbič (RIP)
11. Indián
12. Stereotyp
13. Chtíč
14. Muzikantská
15. Protest
16. Tak co
17. Ne
18. Skety
19. Karel Kryl
20. Jedině Ty
21. Nic
22. Válka

Sestava:
Luboš Štancl - zpěv, kytara
Richard Abraham - baskytara
Václav Vaníček - bicí

Rok vydání: 2017
Čas: 50:20
Země: Česká republika
Žánr: hardcore/groove-metal/punk/thrash metal

Diskografie:
2017 - Projev svobody

Foto: archiv kapely