O tom, že metalová studia patří na akademickou půdu, svědčí například metalová konference v Helsinkách, která se letos bude konat již potřetí. O realizaci něčeho podobného byla vyvinuta snaha i v Česku a ve středu 14. června 2017 byl na půdě Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně pro „metal studies“ položen první stavební kámen v podobě celodenní akce, studentské religionistické konference pod názvem „Religiózní aspekty v metalové hudbě a subkultuře“, které jsem se aktivně zúčastnila s příspěvkem o ideologii satanismu z pohledu účastníků druhé vlny norského black metalu. Studentské konferenční příspěvky vznikly v rámci ukončení kurzu, který se věnoval různým náboženským aspektům v metalu a který probíhal na jaře 2017 pod vedením organizátora konference, religionisty a sociologa Ing. Mgr. et Mgr. Miroslava Vrzala vůbec poprvé. Partnerem konference se stal studentský religionistický časopis Sacra, v němž některé z konferenčních příspěvků vyjdou v podobě akademického článku.

V osm hodin ráno vše začalo úvodní přednáškou organizátora na téma „Proč by se religionistika měla o metal zajímat". Poté přicházely jeden za druhým příspěvky, trvající v průměru půl hodiny a po každém z příspěvků se otevřela kratší diskuze. Velmi potěšující bylo, že se učebna poměrně slušně zaplnila už od zahájení konference.

Na konferenci vystoupili tři keyspeakeři, kteří se problematice religiózních aspektů v metalové hudbě již déle systematicky věnují. První příspěvek představil Bc. Dan Řezníček, který se zaměřil na specifický způsob vnímání druhé vlny norského black metalu v podání amerického parodického dua Impaled Northern Moonforest. U black metalu zůstal i druhý keyspeakerovský příspěvek Mgr. Františka Novotného, který se věnoval jeho ortodoxní formě a teistickému satanismu, za jehož průkopníky se označují francouzský projekt Deathspell Omega, švédská skupina Malign a skupiny navázané na proudy takzvaného chaos-gnosticismu jako byli švédští Dissection, nebo tematicky spřízněný takzvaný rituál black metal (například švédští Ofermod). Na téma chaos-gnosticismu (neboli antikosmického satanismu) se zaměřením na esoterický proud Thursatrú – jehož jádro tvoří blackmetaloví hudebníci – navázal pak příspěvek třetího keyspeakera Matouše Mokrého, který na konferenci přijel z Univerzity Karlovy v Praze.

Příspěvky studentů zmíněného kurzu se postupně společně s tím mým zabývaly těmito tématy: occult-rocková skupina Coven jakožto předchůdce metalu, konstrukce identity metalového Boha ve spojení s kapelou Steel Panther, srovnání současného mediálního obrazu metalu s mediální percepcí metalu na sklonku komunistické éry, švédská kapela Ghost a její pojetí satanismu, soudní procesy horrorcorového rapera Řezníka, smiřování náboženství v hudbě izraelských Orphaned Land, prvky pohanství v tvorbě švýcarských Eluveitie (zde mě velmi pobavila poznámka prezentujícího: „No, po těch extrémně kontroverzních věcech typu jdeme vypálit kostel, někoho zabít a lebku napíchnout na kůl, tu hustou atmosféru trochu odlehčím.") a konečně vztah Varga Vikernese k pohanství a jeho vnímání u českých pohanů.

Nejbouřlivější diskuze se rozpoutaly na kontroverzní témata spojená se satanismem a pohanstvím v black metalu, na což se poprvé narazilo právě po mém příspěvku. Došlo k zajímavému střetu názorů mezi religionisty a nereligionistickými metalisty na to, koho za satanistu či pohana považovat lze a koho ne. Vzhledem k tomu, že se příspěvků na téma různých forem satanismu ve spojení s blackmetalovou scénou sešlo hned několik, došlo k resonanci názorů vícekrát. Výměna pohledů na věc ale nijak nenarušila velmi příjemnou atmosféru, která na konferenci po celou dobu panovala.

Vedle studentů a keyspeakerů se konference zúčastnili i Torham, Sarapis a Styrbjørn z pagan/folkmetalové kapely Žrec a Tomáš Vítek z časopisu Spark, s nimiž se na závěr celého dne vedla panelová diskuze. Akce oficiálně skončila přibližně kolem půl sedmé večerní, poté se však konala ještě neformální část. Účastníci konference se přesunuli do jedné z brněnských metalových hospod a ve vášnivém debatování se ve velmi přátelském duchu pokračovalo směle dál.

Konference představila velmi zajímavá a především velmi kontroverzní témata, která není snadné jednoznačně rozklíčovat. Protože se celá akce setkala s velkým zájmem veřejnosti (dohromady se nás sešlo asi pětačtyřicet, účast by však byla vyšší, kdyby se akce nekonala v pracovní den) a protože během příspěvků padlo hned několik návrhů na další zajímavé případové studie, nezbývá než doufat, že se tato sváteční událost příští rok dočká svého opakování a panu organizátorovi moc poděkovat za to, že se něco takového v naší zemi stalo skutečností.