Chtělo by se říct - v hlavní roli zpěvák Rob Lundgren. Jenže by to vůči ostatním, kteří se na albu mladoboleslavských Epilog „Whispers In the Darkness“ podíleli, bylo dost nefér. Je sice fakt, že Rob se svým hlasem udělá z téhle nahrávky leckdy až strhující představení, ale bez toho, aby měl k dispozici siný materiál, asi by se mohl klidně uvřískat a k ničemu by to nebylo. Takže je třeba v jedné řadě s ním zmínit i kytaristu a klávesáka Michala Zemana, který už slušnou řádku let táhne tuhle kapelu (první album vydali Epilog již před sedmi lety), při realizaci třetího alba „Whispers In The Darkness“ zalovil v zahraničních vodách a zapojil do spolupráce nejprve Charlese Rytkönena z Morgana Lefay (hmatatelným pozůstatkem je text u úvodní „Guardian Angel“) a ve finále pak Roba Lundgrena. A nutno uznat, že tahle kooperace si v podstatě dokonale sedla.
Epilog se orientují na heavy – power metal konce minulého století s tím, že do téhle klasické muziky rozpouštějí velmi příjemný osobitý potemnělý odstín. Právě v tom je ta úspěšnost spojení Epilog – Lundgren, protože Robův charismatický hlas má ideální zabarvení (naprosto jasně si dovedu představit, že i Rytkönenův hlas by do téhle kombinace ideálně zapadl, takže je zjevné, že Michal Zeman při hledání interpreta přesně věděl, kam chce aktuální tvorbu kapely nasměřovat) pro příjemně prokříženou syrovost, agresivitu a melancholii, zasazenou do chytlavých melodií. Ty jsou povedené a funkční, ať už Epilog přidávají na rychlosti a agresivitě anebo ať už se vláčně pohupují (byť díky tomu, že Epilog jsou dostatečně akční i při průběžných změnách temp a nálad jednotlivých skladeb, na žádnou klasickou baladu nedojde, nejblíže k ní má důstojně majestátní finále „Other Side“ s decentním piánovým přibarvením, ve které Lungrenova práce s hlasem je ukázková). Ideálním příkladem uvedeného je „Apocalypse Now“ s atmosférickým úvodem, přechodem do akční klokotavě šlapavé přímočarosti a vrcholící ve výrazném sloganovitém refrénu, či do refrénové košatosti se postupně rozvíjející titulní „Whispers In The Darkness“, coby skvělý reprezentant zmíněné potemnělé a mrazivé hudební trudomyslnosti. Díky těmto momentům se pak dá snadno mávnout rukou nad tím, že Epilog občas vaří z docela průhledného základu (viz. třeba nekomplikovaná „Burning Flesh“, nicméně opět platí, že Lundgren či šikovné sólo ji nenechají padnout do šedého průměru).
Ke konceptu, dotaženému do detailu, je možné připočítat dostatečnou instrumentální hravost a preciznost, celkem sytý zvuk (byť si dovedu představit, že tady by se na větším důrazu dalo zapracovat), stejně jako nepříliš optimisticky vyhlížející obálku digipackové verze alba. „Whispers In The Darkness“ je na první pohled možná nenápadné, ale o to zajímavější album.
|
