Důkazem toho, že i v black metalu existují krásné něžnosti, je novinka francouzské smečky Darkenhöld, jejichž tvorba je příjemně nasáklá druhou vlnou black metalu a připomíná třeba dřívější Emperor nebo pozdější Burzum. Dílna těchto Francouzů se zřejmě ukrývá někde v bájných temných lesích za zlověstnými hradbami, opředenými mýtickým romantismem, kde se letos zrodilo jejich v pořadí čtvrté album s velice pěkným názvem „Memoria Sylvarum“. Ačkoli z jejich hudby sálá středověká fantasy atmosféra a vládnou jí nádherné melodie, na blackmetalovou zlobu v žádném případě nezapomíná, a proto se není třeba obávat toho, že by zaváněla nějakou nasládlou pachutí nebo působila trestuhodně vlezle.
Deska funguje jako tři čtvrtě hodiny běžící celek, který posluchače okamžitě uchopí do svých spárů a vnese jej do temného světa, kterým prostupuje starobylá pohádková atmosféra. Tuto krásnou atmosféru mají na svědomí různé okouzlující vložky, jako zasněné tóny akustických kytar, do pozadí vsazené skvostné sbory či klávesy vytvářející mrazivou náladu. Celá nahrávka je precizně protkaná chytlavými kytarovými sóly, které se dají vychutnávat stále dokola. Pokud by se mělo z tohoto temně epického celku něco vypíchnout, potom totálním vyvrcholením blackové melodiky jsou skladby „A l`orée de l`escalier sylvestre“, „Sous la voûte de chênes“ a závěrečný osmiminutový opus „Présence des orbes".
Ani nikterak nevadí, že jsou všechny texty ve francouzštině a že většina nerodilých mluvčích jim nerozumí, do finálního zvuku linoucího se z disku bylo totiž vloženo tolik citu a emocí, že i bez znalosti obsahu textů k posluchači hudba bez problému promlouvá a za doprovodu škrábavého Cervantova vokálu je snadné se na ni napojit. To ale vůbec neznamená, že by se všechna mystéria vložená do alba odkryla hned při prvním poslechu. Naopak, s každým dalším poslechem se odkrývají nové poklady, které jsou obaleny v úžasné vyváženosti mezi melodikou a agresivitou.
Byť je celou novinkou Darkenhöld prostoupena syrovost, nepředstavuje zde to hlavní. Důležitější než na kusy rvoucí agrese je v tomto případě dokonale mystická středověká atmosféra, kterou agresivita spíše doplňuje a kterou z velké části tvoří kytarová melodika s překrásným akustickým zdobením. Vše je však vystavěno na tradičním black metalu, což ve výsledku nabízí nádhernou kombinaci hodnou pozornosti.
|
