Je to vždy jako blesk z čistého nebe, když se ze záplavy thrashmetalových novinek vyloupne opravdu mimořádně povedené dílo. Většinou jde totiž o v podstatě neznámé kapely, o jejichž výjimečnosti dopředu nic moc nevypovídá. Kdo by např. čekal, že jakási řadová smečka z Itálie, jejíž logo navíc vykrádá americké matadory Nuclear Assault, natočí jednu z nejlepších žánrovek roku, potažmo posledních let? Nicméně se tak stalo a já nestačím údivně pokyvovat hlavou nad neskutečně nadupaným obsahem alba s titulem „Massacre Elite“!
V jeho úvodu jenom krátce zaštěká vzteklej čokl, kterého ale rychle zastraší kytarový nájezd, jenž se brzy přelije do kvaltující rytmické parády. To, co povyšuje hudbu Italů nad široké lány stylových souputníků, je precizní sound, který zalézá do uší zcela přirozeně a dává naplno vyniknout každé ze slyšených složek, ať je to syrový a ostrý zvuk kytar, přesný doping rytmické sekce, nebo štěkot zpěváka s přezdívkou Mini. Ten patří mezi další lákadla kapely, jeho volátko si zvlášť užijí fandové mistrů jako je Zetro Souza (Exodus) či Bobby Elsworth (Overkill). Třetí hlavní devízou Naitonal Suicide se pak stává nasazení a tah skladeb. Těmhle maníkům díky jejich zápalu uvěříte každý tón, každou vteřinu, jež na této fošně zazní.
Songy jsou až po okraj napěchovány kompoziční invencí, a to přesto, že autoři nic složitého nevymýšlejí. Jejich nápady se ale přesto rovnají zlatu, riffy zuří jako Jake LaMotta v ringu, některé pasáže bych pak mohl poslouchat do zblbnutí. Technika hudebníků vládne profesorskou edukací, variability je přesně tolik, aby vnitřní gradace písní fungovala na jedničku. Mimo slastně nasekané thrashové palby zaslechneme i punkovou hravost, jež se postupně přetaví do spídové naháněčky („Old, White And Italian“), zábavné průniky bluesující kytary („Take Me To The Dive Bar“), nebo vtipnou variaci na klasický tanec („What D´You Mean By Metal?“). V titulech skladeb se mimochodem sympaticky zrcadlí nadhled autorů, což je vždy dobrý znamením. K tomu přičtěme prvotřídní melodická sóla a skvěle nahuštěné Miniho fráze, který chrlí slova jako Babiš kuřata a o jedné z nejlepších desek roku najednou není pochyb.
|
