Opravdu bych chtěl být ortodoxním fanouškem švédského maníka Ceda a lačně hltat všechno, co vydá. Byl bych totiž neustále zásobován novou muzikou, protože tento workoholik a multiinstrumentalista účinkuje v několika kapelách (nově např. u powermetláků The Storyteller), nejaktivněji se pak prezentuje ve svých vlastních spolcích, které ovšem různě ukončuje a znova rozjíždí, takže není nikdy předem jasné, jestli vyjde dříve novinka projektu Blazon Stone, Breitenhold nebo Rocka Rollas (ti sice již oficiálně neexistují, ale to u Ceda nic neznamená). Prozatím to vypadá, že vítězí prvně jmenovaný spolek, kterému loni vyšlo nové CD a EP a už letos máme k dispozici další řadovku s titulem „Down In The Dark“.
Je také známo, že tento Švéd usíná v pirátském outfitu a u oltáře ve sklepě má obrovský a samozřejmě podepsaný plakát lídra Running Wild Rolfa Kasparka, ke kterému se pravidelně modlí. Možná to tedy není úplně takhle doslova, nicméně minimálně tvorbu Rocka Rollas a právě Blazon Stone je možné brát jako remake německých legend, a to až v takové míře, že by možná nebylo od věci řešení autorských práv. Vybrnkávaná intra, nájezdy a mezihry písní, zvuk kytar, kompoziční postupy, vyhrávky a nakonec i zpěv Erika Forsberga (což je jediný Cedův parťák v kapele), to vše ždíme odkaz navždy slavnějších Němců až do poslední možné kapky. Na druhou stranu nelze švédskému maniakovi upřít nadšení a sem tam i dobré nápady, v pořadí čtvrtou studiovku Blazon Stone z toho nevyjímaje.
Až do páté skladby „Eagle Warriors“ probíhá celkem zábavné metalové představení se střídáním rychlých a šlapavých písní, nechybí ani slušné sborové refrény a sólové party (ty ostatně Ced zvládal vždy). To se ale celkem rychle oposlouchá, v následujícím dění nahrávky navíc nejsou ke slyšení – snad s výjimkou opět funkčního opusu „Captain Of The Wild“ – obdobně ucházející kompozice, čímž se rychle připomíná kolbenková tuctovitost a strojová neosobitost Cedovy tvorby. Generátor riffů Running Wild je zkrátka k neutahání, proto můžeme brzy očekávat další příspěvek jedné z výše zmíněných sebranek. Skoro to vypadá, jakoby tento muzikant chtěl stihnout stvořit co nejvíce písní, než…než…ne, vlastně mě nenapadá jediný důvod, proč by někdo měl v tak krátké době vydávat tak podobné songy. Je to zhola zbytečné a všechny kvalitní nápady (a že jich už tak moc není) spolehlivě ubíjející.
|
