Nenechat si do vytváření svého díla nikým kecat a nemoci se opřít o žádné spoluhráče, to je výsada a strast jednočlenných projektů. Jedním takovým je debutující Dreamshift z Německa, který se vydal moderní, post-blackmetalovou cestou ve stylu Oathbreaker nebo Deafheaven. Za nekoncertujícím projektem Dreamshift stojí Frank Riegler, který se nechává inspirovat mnoha hudebními žánry (mimo jiné třeba i technem) a který zároveň s tímto počinem nastartoval další svůj jednočlenný projekt Nemus, jež se stejně jako Dreamshift orientuje na atmosférický black metal, avšak v klasičtějším pojetí. Jak tedy zní Frankovo modernější a experimentálnější pojetí žánru?
Na zpočátku minimalistické kytarové brnkání se postupně s kousavým vokálem přivalí neprostupná blacková stěna, aby se vše opět hodilo do klidu, dostalo se na mluvený přednes a následně se smršť navrátila, zatímco je vše vsazeno do detailně zpracovaného postového rámu. Takto posluchače vítá úvodní „Flowers“, na kterou navazuje rozmanitá „Growing Up“, která v útocích agresivních vpádů na poklidné úseky pokračuje. Tímto způsobem se kreslí atmosféra, která koresponduje s názvem skladby, tedy s výbušnými manýry v období dospívání. Na klavírem podložený proslov „Everything“ navazuje zajímavá kombinace blackového skřípáku a optimisticky poletujícího instrumentálního podkladu v „Remember“, která je o tom, co zde po autorově smrti zbyde.
Na optimistické rytmy se ovšem v následující „Circles“ zcela zapomene, poněvadž kytarová hra tu zní, jako by plula pod těžkými, temnými plachtami, které čelí životu nebezpečnému blastbeatovému vlnobití, čemuž i odpovídá název další skladby „Dark Blue“. V této instrumentální položce se už ale nepluje, nýbrž utápí v černočerných hlubinách deprese.
Možnost vychutnávat si o něco procítěnější, táhlé vokály – které jdou ruku v ruce s všeobjímající příkladnou atmosférickou zvukomalbou – poskytuje melodická „Bright Eyes“. Se skladbou „Just Like Rain“, která vypráví o nevůli být součástí robotického světa, se pomyslné dveře za „Seconds“ uzavírají. Jenže ono se toho na celé nahrávce událo tolik, že klíč k ní jen tak lehce zahodit nepůjde.
U Dreamshift se jemné melodie roztřišťují o pevné kytarové stěny, jež tu a tam schytají pěknou přeháňku pichlavých blastbeatových krup. A ani nejde hned poznat, že za vším stojí jeden člověk. „Seconds“ je silná deska se silnou atmosférou a jak milovníky post-blacku, tak možná i širší okruh fanoušků tento projekt z nedalekého Bavorska přinejmenším mile potěší, ne-li nadchne.
|
