Byla jednou jedna švédská kapela, která se jmenovala Rough Diamond a hrála heavy metal. To ale v jednom bodě, konkrétně před třemi lety, přestalo hudebníkům stačit, a tak se rozhodli nejen pro změnu žánru, ale také názvu. Nyní se tedy jedná o spolek Kardinal Sin, a hudebně se pohybujeme na území ohraničené nejen heavíkovými, ale také hardrockovými a powermetalovými kolíky. Základní zeminu pak tvoří bohaté klávesové motivy, které jsou hybatelem, kořením a vůní většiny písní alba s titulem „Victorious“.
A nutno hned zkraje napsat, že černobílé štětce nejednou vymalují opravdu působivé obrazy, jež ve společnosti dobrých melodií, o které není nouze, znamenají nadmíru příjemný poslech. Okamžitě vtahující je ostatně samotný začátek alba, v němž vyrukují refrénové vícehlasy, aby uvedly svižnou a zábavnou skladbu „Patria (Fatherland)“. Následující věc „Walls Of Stone“ zase osvěží hardrockové nuance, přidá se také refrén s ozvuky AOR, kterému nechybí šmrnc a lehkost. Ta vůbec pocitově nadnáší většinu písní alba, a to i v případě vrstevnatějších kompozic jako „Mastermind“ s baladickým úvodem, jenž se brzy přelije do dnes tolik oblíbených (polo)tanečních temp. Symfonické nájezdy písní „Victorious“ a „Bonaparte“ (zde dokonce s barokním aroma) brzy doplní načechrané vokální linky, jež spolu s klávesovým aranžmá výrazně připomenou tvorbu Dánů Royal Hunt, a to včetně aristokraticky ozářené kompoziční noblesy.
Ani v dalším průběhu nahrávky nepřijdeme o podobně lákavé okamžiky, za zmínku jistě stojí bezmála powermetalový rychlík "Revenge Of The Fallen", dále šlapavý a pohodově vysólovaný kus „Raven Quote“, potažmo příspěvek „Attack“ s tentokrát varhaním úvodem či křehký a nevtíravě gradující opus „For The Heroes“ s pianovo-smyčcovým doprovodem. Menší problém nastává v rovině téměř hodinové hrací doby, ve které dochází k postupnému splývání hudebních motivů, zejména těch syntetických, až má člověk nakonec ze všeho lehce „zklávesovanou“ hlavu, k čemuž do jisté míry přispívá i mírně roztříštěný sound. Některé položky navíc ztrácí na chytlavosti („Secrets Of The Pantomime“, „Bells Of Notre Dame (Revisited)“). Přesto je na místě významné doporučení této desky, a pokud snad patříte mezi fanoušky pompézního hard´n´heavy metalu, neměli byste s poslechem váhat ani vteřinu.
|
