V případě, že se vyžíváte v rituálním zlu, které je obaleno trýznivě epickým oparem, přivítáte nejspíše francouzské Woest s otevřenou náručí. Tato smečka se v blackmetalovém undergroundu pohybuje přibližně tři roky (zakládající kytarista Malemort se dříve orientoval na grind/crust) a nyní představuje debut, který vypráví o ztraceném barbarství v civilizovaném moderním světě a který žánrově nespadá pouze do jedné škatulky.
S Woest vstupujeme do netradičního prostředí, ve kterém se black metal (ten do kapely přináší hlavně vokalista Torve, orientující se na spiritualitu a esoteriku) propadá do doomových propadlišť a na toto žánrové duo útočí industriálno, ambient, a kytaře se do jedné skladby podaří procpat i heavikové sólo. Prolínání stylů je znát především na vokálních linkách s texty pouze ve francouzštině, poněvadž výše posazený blackový screaming a hrdelní growling se mísí s hlubokými čistými zpěvy a to se cyklicky na nahrávce různě střídá. Čistými zpěvy, nasáklými rituální atmosférou, začíná otvírák „Le froid efface“, poté chvíli hypnotizuje nekonečně opakujícím se motivem, jež je doprovázen zlým výrazem, který navozuje pocit něčeho hodně škaredého a zvráceného. Hlavně díky nikam nepospíchajícímu tempu, vokální proměnlivosti a mrazivé klávesové ploše jdou další poryvy rituálního omámení cítit z položky „Tout secroule“, která by při zatažených roletách a několika zapálených svících dokázala z úplně obyčejného prostoru vytvořit tajuplné doupě zla. Ostatně zlému tajuplnu se ve francouzském blackmetalovém undergroundu vždy dařilo.
Přestože Woest zaujali poněkud zvrácený zlý výraz, doomové tempo funguje jako brzda, a proto spíše než rozdávání jedovatých flusanců vypouští tato smečka hustou mlhu, jenž má za úkol udělat hustou atmosféru a na jednu z jejích nejhustších forem natrefíme v položce „Toundra“. Na oné atmosféře se svým způsobem podílí i nevyvážený sound (avšak tento nedostatek Woest přiznávají), odpovídající demo kvalitě, což může na jednu stranu rušit, na stranu druhou tato nedokonalost navozuje pocit intimity (kapela se zdá být blíže).
Zřejmě ne zcela jednotné hudební preference jednotlivých článků Woest můžou za to, že se Francouzi neorientují na kousavý agresivní black metal ve své čisté podobě a ani jim nejde o vyloženě depresivní doomovou záležitost, což v konečném výsledku dělá jejich tvorbu výjimečnou. Produkci je potřeba sice do příště dopilovat, základní stavební kámen byl ale položen a další kroky Woest bude určitě zajímavé sledovat.
|
