WARWOUND / WAR//PLAGUE - Fornlorn split
S Brity Warwound jsme již v letošním seriálu měli čest, konkrétně v 18. dílu, kdy jsem popisoval jejich debutovou fošnu. Ta mě vyloženě nadchla, proto se cítím povinován zmínit také kraťas, jenž studiové prvotině předcházel. Jde o splitko, na kterém kromě Britů řádí také americká smečka War//Plague. Úvodní tři kusy jsou nicméně v režii Warwound a zase je to paráda. Punk´n´thrash inspirovaný tvorbou The Exploited, ale také se silnými ozvuky alba „Dictated Aggression“ legendárních M.O.D., a to zejména v prvním songu „Faith Or Fear“, k tomu megaporce živelné energie, která svoji strhující dynamiku uvolní zejména při živých vystoupeních, jak se mohli přesvědčit kupříkladu fandové trutnovského Obscene Extreme Festu. Navazující kus „No Escape/Brainwashed“ znamená novou verzi dvojice demáčových skladeb z roku 1983, opět neschází dravá punková aura, malinkou záhadou je nicméně třetí flák „War Crimes“, což by měl být nový song, avšak na splitku je z nějakého důvodu nahrán v horší zvukové kvalitě, nežli dvě úvodní položky. Je to škoda, při optimálních technických okolnostech by byl zážitek mnohem výživnější. Americká parta si nejlépe vede v blackened-thrash-punkové smaženici „Crucible“, potažmo v southern-groovy jízdě "Tyrants And Demons", přičemž obě položky po jakostní stránce Britům v pohodě stačí, klidnějšími tóny vedený opus „Centrifuge“ už zlehka pokulhává, nicméně i tak dotváří špinavý undergroundový odér tohoto kraťasu, který v metalografii obou kapel našel své plnohodnotné místo.
7/10
YouTube ukázka - celé album
TERRAVORE - Unforeseen Consequences
Ani v Bulharsku nemůžou tamější hudebníci stát mimo osvětový thrashový boom, své slovo do žánrové pranice tak přihazuje parta Terravore. A nutno hned zkraje napsat, že debutový zápis „Unforeseen Consequences“ patří mezi obstojného zástupce v nepřeberných vlnách nových alb, thrashový základ zde navíc nalézá přidanou hodnotu v deathové škatuli, o kterou se produkce Bulharů sice zlehka, ale přesto znatelně dotýká. Vlastně mi obsah jejich fošny hojně připomíná čtvrtstoletí starou prvotinu „The Ten Commandments“ Amíků Malevolent Creation, na které si tato jinak deathová smečka zavdala s thrashem a výsledek byl – a pořád je – velmi kvalitní a hlavně zábavný. Shodnost je možné slyšet hlavně v pěveckých projevech, Bulhar Kalin Buchvarov totiž silně evokuje tehdejší hrdelní techniku Bretta Hoffmana. Ještě důležitější je ovšem aktivita instrumentální sekce, která neustále vymýšlí nové tvary, mění tempa a dynamicky napíná vnitřní variabilitu písní, takže se nakonec dá celkem v pohodě ustát i na první pohled přemrštěná třičtvrtěhodinová stopáž. Neschází časté sólové expedice, dřevorubecky nasekané pasáže ani vybroušené technické přechody, sem tam se ale přece jenom projeví začátečnická roztěkanost, a to v některých chaoticky působících momentech („Terror Doctrine“). Nejde však o bůhvíjakou zátěž, která by bránila poslechu, ten naopak fanouškům old-school thrashe s klidným svědomím doporučuji.
6,5/10
YouTube ukázka - Lethal Vaccine
BURNING - Chains, Leather and Hell
Sebranka Burning hraje tzv. blackened thrash a pochází z Kolumbie. Další kolumbijské black´n´thrashové spolky se přitom neustále objevují (viz také předešlé díly tohoto seriálu), což je jev v jiných končinách – v podobné intenzitě - nevídaný a lze jej vysvětlit jedině tak, že se v dané lokalitě otevřela zem, vylezl satan a ujal se tamější vlády. Všichni obyvatelé mu teď musí sloužit a skládat adekvátně hříšnou muziku. Smečka Burning patří mezi velmi ukázkové nohsledy, její hudba působí opravdu jako posedlá, neschází zlá energie a snad až zvrácená hravost. Rytmická sekce jede ve většině songů naplno, kytara vytahuje jeden naspídovaný riff za druhým, zpěvák Julián pak vládne velmi schopným a příjemně zčernalým hrdlem. Skladby, které na mě zapůsobily s největší uhrančivostí, nesou tituly „Dunwich“, „Aggressive Possession“, „Burning In Hell“ a „Victioms Of Fear“, ve které zazní parádně vytrylkované a příjemně melodické sólo, což je mimochodem strategie, s níž se Kolumbijci ve větší či menší míře vytasí v každé debutové položce. V té závěrečné s názvem „Killing Spree“ navíc předvedou vůbec nejrychlejší výkon, kdy se stávají něčím jako thrashovým ekvivalentem Britů Dragonforce (včetně zběsilých sól). V playlistu najdeme také štychy "Vengeance of Satan" a „Hollow Masses (Hail Satan!)“, to aby bylo definitivně jasné, komu se zde věrně slouží. A jelikož se album "Chains, Leather and Hell" povedlo, mají tito Kolumbijci navěky zaručenou luxusní ubikaci v samotném pekle.
7,5/10
YouTube ukázka - Aggressive Possession
|
