TIAMAT - Prey
podobně jako u Sletenu i Judas Christ se...

TIAMAT - Prey
Nesouhlasím. Po Wildhoney nejlepší album Tiamat s...

Richard Andersson´s SPACE ODYSSEY - Embrace the Galaxy
tady není co dodat, zvlášť kdy je frontmanem Nils...

SKULL & CROSSSBONES - Time
Slušný, trochu mě vadí zpěvák a jeho sykovky....

MAYHEM - Chimera
Ještě před pár lety bych se pod tvůj názor 100 %...

MAYHEM - Grand Declaration Of War
Chimera je taktéž vynikající...zraje jak víno....

ALKEHOL - Připíjim
Vida, a přece sis dal tu práci si to poslechnout,...

TIAMAT - Judas Christ
NAPROSTÝ souhlas!!

1914 - Viribus Unitis
10/10

BOSTON - Boston
Tady moc není co dodat. Absolutní etalon AOR a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




NEUROTIC MACHINERY - Cognitive Dissonance

Tak tohle už má blíž k vědecké práci než k zábavné muzice. „Cognitive Dissonance“ (velmi trefný a v podstatě mnohé osvětlující název), pátá nahrávka tachovských Neurotic Machinery je totiž maximálně technická záležitost (dominanci v tomto směru na sebe berou bicí), ve které vyzrálé individuální schopnosti jsou tím základním kamenem, kterým lze desku charakterizovat, nijak přehnaně složitá, nicméně přece jen poměrně zašmodrchaná, nejednoznačná a tím pádem docela nesplavná struktura skladeb (inu, experimentální post metal), jejich precizní provedení a velmi čitelný zvuk, ve kterém všechny tyto vlastnosti jasně a zřetelně vyniknou, pak tuto skládanku doplňují.

Konzistentní nálada, která navzdory kontrastu depresivního chropotu Ondry Uhlíře a živým a leckdy docela projasněným instrumentálním hrátkám, je poměrně soudržná a neměnná, docela přispívá k tomu, že album (což právě ve spojení s tou precizností a detailností skladeb je skutečně nezbytnost) vyžaduje plnou soustředěnost, jinak může vcelku neškodně klouzat kolem vás, protože nenajdete žádný háček na první dobrou ani sebemenší pokus o jakoukoliv chytlavost skladeb. I proto jsou veškerá vybočení z velmi intenzivního nátlaku, jako třeba zvonivé poťuknutí kláves či saxofon v „Depraved“, či akustická kytara v „Ire“, velmi osvěžující.

Progresivita, jazz? Zvraty, nestálost skladeb, změna nálad a velmi obtížná uchopitelnost skladeb, která brání tomu kteroukoliv vyzvednout nad ostatní. A proto by hodnocení „Cognitive Dissonance“ bylo třeba rozdělit na dvě hromádky. Patříte-li k těm, kteří si libují v neortodoxních postupech, v zauzlovaných hudebních labyrintech, v napjatém prozkoumání každého detailu, každé kličky a kompoziční i hráčské preciznosti, máte k dispozici prakticky nevyčerpatelný studijní materiál. Patříte-li k těm, kteří se rádi svezou na melodické vlně a upřednostňují tradiční strukturu skladeb, jen těžko najdete důvod po téhle desce sáhnout. A protože osobně to mám, že interní badatel je přesycen a přitom pocitová kamna jsou zcela vychladlá, je celkové hodnocení prostým aritmetickým průměrem.

Savapip             


FB NEUROTIC MACHINERY

YouTube ukázka - Where The End Begins

Seznam skladeb:
1. Cage
2. Depraved
3. Where The End Begins
4. Traitor
5. Echoes
6. Distance
7. Ire
8. Solace
9. Noise

Sestava:
Ondra Uhlíř - zpěv
Michal Šedivý - kytara, klávesy
Aleš Haník - kytara
Martin Janů - baskytara
Martin Bárta - bicí

Rok vydání: 2017
Čas: 34:45
Země: Česká republika

Diskografie:
2007 – Catalept
2010 – Opsialgia
2015 – Causality Principle
2017 – Cognitive Dissonance

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 09.02.2018
Přečteno: 2348x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.01654 sekund.