Liv Jagrell zjevně nerada zahálí. Chvíli poté, co se po třinácti letech činnosti a pěti vydaných albech rozpadla kapela Sister Sin, ve které bruska v Livině hrdle byla zásadním poznávacím znamením, rozběhla Liv nový projekt Liv Sin (no jasně, proč úplně odkopnout svoji historii?), se kterým hned v následujícím roce vydala debutové album „Follow Me“. To lze dostatečně popsat prostým konstatováním, že Liv má hluboko v kostech klasický heavy metal a navíc pokukuje i po thrashi, v krku si hýčká struhadlo, jed a ekrazit, v hlavě jí zvoní dobré melodické nápady a opřít se může o Stefana Kaufmanna, Fittyho Weinholda, Schmiera a Jyrkiho 69, přičemž ti první dva se v pozici producentů postarali o to, že do tvorby Liv Sin vydatně prosakuje ten typický dirkschneiderovsky acceptovský mašíren-marš heavíkový náboj.

Způsob, jakým Liv Sin v úvodní uštěkané ostré kvaltovce „The Fall“ vykopne dveře, je dechberoucí. Ostrá riffovka bez jakékoliv kudrlinky, jedovatě uřvaná Liv, ale i chytlavá kytarová naháněná mají strhující energii, od které se vlastně odvíjí převážná většina dění na albu. Následující naléhavá „Hypocrite“ ve které ty zlehka vystrčené thrashové drápy a neurvalost Lizina hrdla podporuje melodicky štrikující sólová kytara a při zvolnění i do popředí vysunutá basa, či skandovatelně vyřvatelný slogan, melodický riff, ubzučená kytara a vytrvalé střídání temp ve šlapavé „Let Me Out“ (tady je ten dávný odkaz parťáků z Udovy družiny asi nejsilnější) definují rámec, ve kterém se Liv Sin pohybují. Z něj dokáží parádně vyklouznout v „Immortal Sin“ předělávce od Fight, do jejíž těžkopádnosti dokázala Liv a především Jyrki 69 stříknout solidní porci potemnělosti, či prostřednictvím občasných poeticky atmosférických vybrnkávaných úvodů, které však ani v závěrečné téměř baladické „The Beast Inside“ neudrží vláčně dojemnou polohu - i když tady k tomu mají Liv Sin nejblíž a Liv samotná dokazuje, že si umí vyhrát i s jinou, než jen divokou polohou svého hlasu. Právě to prolínání klidných poloh a následné narůstání intenzity ve spojení s kombinací nekompromisní energie a přístupné melodičnosti v „Endless Roads“ předčí všechny klady již zmíněných skladeb (možná i proto, že právě tahle píseň je nejtěsnější spojnicí na bývalé působiště Liv Jagrell) a udělá vrchol alba z téhle pestré pecky. Mile působí i textové šťouchnutí do Schmierova domoviště v jeho vyhroceném duetovém střetu s Liv v „Killing Ourselves To Live“.

Energie, agrese, melodie… výzvu „Follow Me“ je strašně snadné uposlechnout!

www.livsinofficial.com

YouTube ukázka - Let Me Out

Seznam skladeb:
1. The Fall
2. Hypocrite
3. Let Me Out
4. Black Souls
5. Godless Utopia
6. Endless Roads
7. Killing Ourselves to Live
8. I’m Your Sin
9. Emperor of Chaos
10. Immortal Sin
11. The Beast Inside

Sestava:
Liv Jagrell - zpěv
Patrick Ankemark - kytara
Christoffer Bertzell - kytara
Tommie Winter - baskytara
Per Bjelovuk - bicí

Rok vydání: 2017
Čas: 45:13
Label: Despotz Records
Země: Švédsko

Diskografie:
2017 – Follow Me

Foto: archiv kapely