Švédský zpěvák Nils Patrik Johansson patří mezi vokalisty s tak specifickým hlasovým zabarvením, že bychom jej byli schopni poznat i při pouhém zakašlání. Jeho charismaticky nakřápnuté hrdlo je či bylo hnacím pohonem několika spolků, z těch nejznámějších jmenujme Civil War, Astral Doors či Wuthering Heights. Nyní přichází na svět další počin s Johanssonem v čele, tentokrát dokonce první sólový, na nějž si Nils dělal choutky plných deset let. Otázkou bylo, zdali se do tohoto projektu švédský zpěvák pouští z důvodu vlastních hudebně specifických ambicí, nebo za vším stojí prozaická touha vydání nosiče čistě pod svým jménem.
Jak se ukáže již brzy po prvních tónech alba, správně je varianta „B“. Nils na sólovém debutu ani v nejmenším nevybočuje ze žánrových nebo dokonce metalových mantinelů a každá ze zde nabízených písní by mohla figurovat na playlistech kteréhokoli z výše uvedených spolků. K těm musíme pro pořádek přidat také další Johanssonovu partu Lion´s Share, ve které vedle Nilse figuruje Lars Chriss, jenž švédskému zpěvákovi vypomohl jako kytarista a producent i na tomto albu (na bicí mimochodem hraje Nilsův syn Fredrik). Po krátkém, hororově laděném intru „Baal“ tedy vyrukuje pro Patrika typický heavy-powermetalový marš, jelikož však zůstala přítomna autorská zručnost či dobrý zvuk, nic špatného se neděje, naopak Nilsovi příznivci se můžou začít radovat z další povedené nahrávky, kterou obdařil svým jedinečným hlasem. Úvodní titulka nastolí pro album nejběžnější šlapavé tempo, do nějž se prolínají hravé a v případě této písně až pirátsky skočné motivy. Zaslechneme i podporu kláves, které budou v průběhu celé nahrávky plnit nikoli dominantní, ale přesto vysoce účinnou funkci, výjimkou nebudou ani v první skladbě rovněž slyšitelné ostré pochodové riffy (jakkoli zrovna zde v jedné fázi pánové bohapustě vykrádají Metallicovský hit „Master Of Puppets“).
Popěvky navazující položky „Estonia“ nás přenesou až k Baltskému moři, hymnicky laděný refrén poté doprovodí sólo kombinující progové i melodické prvky. Skladba „Gasoline“ pobaví ještě více, a to dynamickou stavbou, vzdušným chorusem a líbivými vyhrávkami. Můžeme ji zároveň postavit na start vrcholné části playlistu, kdy jsou za sebou seřazeny tři nejchytlavější kompozice vůbec.
Ta druhá nese název „How To West Was Won“ a její skladatelské vítězství zastupuje především nadýchaně zpěvný refrén, posléze proběhne i vyklidněná vokální nástavba v souladu s titulem songu spolehlivě evokující boje Jihu proti Severu. Posledním zástupcem vrcholné triády je kus „September Black“ s přitažlivě rychlým tempem a svůdným, klávesovým vánkem nadnášeným refrénem.
Pochodové rytmy v písni „Kings And Queens“ oproti tomu nepřijdou s ničím výjimečným, refrén se dvakrát nepovedl a skladba chvílemi až příliš „vybírá“ Diovu klasiku „Holy Diver“. Více k průměru spadá také temnější příspěvek „Circle In The Sky“, částečně i méně osobitý rock´n´rollový počinek „Burning“, ten ale nad vodu nakonec vytahuje svižná energie, silný riff či výborné sólo. Atraktivní vícehlasy, vyhrávky, krátkodobé zrychlení nebo hostující Chris Boltendahl osvěžují song „Metalhead“, autorským šmrncem či hbitými frázemi jiskří „Dark Evolution“, povedený opus „A Waltz For Paris“ pak v souladu s názvem prostupují valčíkové rytmy a atmosféra jakoby vypadlá z francouzského Montmartru. Nils Patrik se svými kamarády stvořil sólovku, která jeho pověsti ostudu ani v nejmenším nedělá, naopak ji potvrzuje a fanouškům nabízí několik výborných a pamětihodných kompozic.
|
