Už téměř před dvěma lety se plzeňští Innersphere jevili jako velmi talentovaní muzikanti. Jejich melodický death metal zněl na eponymním EP dravě a přitom promyšleně. Nyní přicházejí s debutovou deskou „Amnesia“, která nabídne příběh o sebeobětování a bolestivém očistci ve jménu jedné opravdové lásky. Atributy, jenž sluší romantismu, uměleckému hnutí, jehož zástupcem byl u nás například Karel Hynek Mácha a jak tvrdí promomateriály. s nadsázkou se dá říci, že po textové stránce jsou Innersphere metalovým Máchou.
Romanticky může působit i úvodní intro „Poem“, pak už se hudba promění v energický metal a začne jízda. „Shape Of Nihilism“, která dokonale charakterizuje hudební kroky Innerspehere, uvedou seversky znějící kytary a následný melodeathový útok s hlubokými growly. Velmi zaujme výrazná baskytara a propracovanost kytar. Hudba postupně přijímá i black metalové riffy a tomu se i přizpůsobí vokál, který je najednou štiplavý a zpěvák Míra Litomerický se dostává do vyšších poloh svého hlasu.
Nejlepší a nejhitovější skladbou alba je „Black Forest“. Velice variabilní kousek, ve kterém se hned několikrát změní nálada. Z death metalu povstane krásně melodický refrén (i s čistým zpěvem), který evokuje severské pohanské bardy Bathory. Sloky patří hlubokému growlu anebo blackovému vokálu. Krásné kytarové sólo skladbu ještě povyšuje a následné kytarové eskapády už patří do progmetalového žánru. Album na chvilku zklidní s „Tell Me“, ve které mají v některých úsecích prostor melodie a kytary zní odlehčeně, jinak tu vládne death metal. Ve výsledku jde ale o velmi melodickou věc, která chvílemi připomíná starou tvorbu Opeth (kytary, vokál ke konci písně).
Za epický začátek „Asylum“ mohou sborové vokály a následný blast beatový útok. Skladbu ozvláštňuje přítomnost varhan, jinak se hudba drží death-blackového základu a je trochu škoda, že nic dalšího příliš zajímavého se v písni neodehraje. Úvod „Presence“ silně evokuje Satyricon, ale ve sloce kapela překvapí příjemným thrash metalem. Skladba si to peláší v rychlém tempu kupředu a servíruje i velice povedené kytarové sólo. Hudba zpomalí a zjemní s titulní „Amnesia“, jejíž atmosféra je téměř doom metalová.
Závěr desky malinko ztrácí dech. Innersphere „pouze“ opakují to, co už na desce bylo ke slyšení. Je to pořád vysoká kvalita, ale posluchače to nepřekvapí a skladby jednoduše nemají takovou sílu, jako ty z první poloviny alba. Závěrečná akustická instrumentálka „Deceased“ sice změní styl, ale dojem, že náboje už byly vystříleny mnohem dřív, nezmizí.
„Amnesia“ zní výborně a dalo by se říci, že i světově. Innersphere šikovně pracují s žánry jako je death a black metal, přičemž jim dávají solidní melodie. První polovina desky přináší mnoho nápadů a pestrost, druhá trpí neduhem debutů - není zdaleka tak silná. I přes to jde o velice zdařilý debut a příslib do budoucna. K vyššímu hodnocení chybí lepší dramaturgie a vyrovnanost materiálu.
|
