11.12.2018
BLOODBOUND
Švédové hlásí dokončení nového alba. Datum vydání ..více

11.12.2018
ETERNITY´S END
První singl z alba "Unyielding", na němž nově zpívá ..více

11.12.2018
ARION
Finští melodici vytvořili videoklip ke skladbě "Through ..více

10.12.2018
AGE OF ARTEMIS
Brazilská kapela stanovila datum vydání nové, v pořadí ..více

10.12.2018
VISION DIVINE
Novinka italské power-progmetalové kapely vyjde příští ..více

10.12.2018
DREAM THEATER
Hvězdy progresivního rock/metalu ohlásili, že 22. února ..více






RUBICON RIVER - V poslední vteřině
Ten výraz "nenamachrovane j metal" je dost zajíma ..

MARIUS DANIELSEN´S LEGEND OF VALLEY DOOM PART II.
Vida, Kiskeho jsem si k Luppimu a Heimanovi zřejm ..

MARIUS DANIELSEN´S LEGEND OF VALLEY DOOM PART II.
Mě se překvapivě nejvíce líbí baladické pol ..

RUBICON RIVER - V poslední vteřině
Hysteria je vyborna -tohle urcite poslechnu .Nejak ..

RUBICON RIVER - V poslední vteřině
Už minulé album se mi moc líbilo. Takový nenam ..

MARIUS DANIELSEN´S LEGEND OF VALLEY DOOM PART II.
„Strhující speedmetalové téma startuje kleno ..

TANK - Sturmpanzer
Poslechl jsem do konce, ale byla to fuška. Zvuk n ..

VEONITY - Legend Of The Starborn
Nevim, me to treba vubec nebavi. Dal jsem desku 2x ..

TANK - Sturmpanzer
Tohle doporucuji pro studijni ucely, fakt bizar :- ..

VEONITY - Legend Of The Starborn
Podepsan ja :-) ..




Za poslední měsíc:
NANOWAR OF STEEL - Stairway to Valhalla
1449x

WISHMASTERS - Afterworld
1350x

MOTORBAND - Restart
1052x

VEONITY - Legend Of The Starborn
1003x

MARIUS DANIELSEN´S LEGEND OF VALLEY DOOM PART II.
956x

Ace FREHLEY - Spaceman
919x



15.12.2018
COLP, DIPHTERIA, LIKE FOOL..
české budějovice , začátek od:21:00, vstupné: 150

21.12.2018
DEAD DANIELS, SWEET LEOPARD..
Rock Club KAIN, Praha, začátek od:20:30, vstupné: 100 Kč

25.12.2018
NAŠROT, NONSENSE, DENUDACE. ..
Havlíčkův Brod - Oko Klub, začátek od:20:00, vstupné: 150 / 200



článků celkem: 6685
recenzí: 5443
reportů: 541
rozhovorů: 363













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


Jan TRBUŠEK (BLACK TIGER) - Mít z muziky radost a jejím prostřednictvím předávat pozitivní energii posluchačům!

Se zpěvákem olomoucko-bruntálských Black Tiger Honzou Trbuškem jsme vedli řeč poprvé před čtyřmi lety. Již tehdy Honza uváděl, že kapela pracuje na novém materiálu, který v mezidobí částečně zazněl z EP „Songs From Abyss“ a v těchto dnech už se Black Tiger připravují na představení svého eponymního debutu. Jak si náročnou a přitom zjevně vzrušující cestu při tvorbě desky Black Tiger užili a prožili se dozvíte z dalšího Honzova vyprávění.

Když jsme spolu mluvili před čtyřmi lety, byl jsi docela tajemný, když přišla řeč na vyjádření ohledně „důležitých změn, které měli Black Tiger posunout hudebně i profesionálně na další, vyšší úroveň“. Takže když pomineme vydání debutové desky, které asi bude vyvrcholením toho procesu, co zásadního se v kapele během těch uplynulých čtyř let událo?
Kapela se za tu dobu změnila, ale byl to postupný proces, evoluce, která vyvrcholila nejenom natočením desky, ale také změnami v personálním obsazení kapely. Již dlouho jsem měl pocit, že pokud se chceme srovnávat s těmi nejlepšími v žánru AOR/melodický hardrock a přiblížit se jim, musíme změnit náš postoje ve vztahu k muzice, kterou děláme, i ke kapele jako celku. Chceš-li, stát se více profesionálními. Nechci, aby to znělo nějak nabubřele, ale takový ten klasický český přístup „ono to nějak dopadne“ a „takhle to stačí“, nám přestal vyhovovat. Přispěla k tomu zásadně i konfrontace se zahraničními interprety, se kterými jsme měli tu čest vystupovat a pozorovat je při práci. Maximální profesionalita na jedné straně a pokora na straně druhé. To je to, s čím jsme se u nich setkávali a to jsou ty hlavní atributy, kterými jsme se začali řídit. A co logicky vedlo k rozhodnutí jít natáčet desku „ven“ s těmi nejlepšími v žánru. Nebylo to jednoduché období, setkali jsme se s nepochopením řady lidí u nás, kteří nám tvrdili, že na to nemáme; někteří členové kapely nedokázali překročit svůj stín nebo jim v tom bránilo jejich ego a v kapele skončili. Ale ten očistný proces stál za to. Jsme na novém začátku. Máme novou desku, nového talentovaného kytaristu Radima Strecka, kapela táhne za jeden provaz a těší se na společné hraní. A o to jde především. Mít z muziky radost a jejím prostřednictvím předávat pozitivní energii posluchačům!

Vaše eponymní album vychází 12.října. Cesta k jeho vzniku byla poměrně dlouhá, o plánech na desku jsi mluvil právě už před čtyřmi lety. Dřív, než se dostaneme k jeho detailům, poprosím Tě, jestli bys mohl popsat své pocity, spojené s vašim albem, co pro Tebe fakt, že deska je hotová, znamená.
Znamená hodně moc. Je to splněný sen mě jako muzikanta a fanouška AOR. Konečně jsme natočili desku, která si, myslím, snese srovnání se zahraniční špičkou a za kterou se nemusíme stydět, což je zřejmé i z prvních reakcí těch, kteří měli možnost nahrávku slyšet. A vzhledem k tomu, co jsem zmínil v předchozí odpovědi, znamená i jistou satisfakci. Prostě jsme to dokázali (smích).

A jak jsi prožíval období vzniku desky? Probíhala tvorba skladeb a proces nahrávání bez obtíží nebo ses dostal i do situací, kdy jsi měl pocit, že možnost dokončení desky je někde v nedohlednu?
Jsem rád, že jsi použil slovo „vznik“, protože nešlo jen o prosté nahrávání ve studiu, ale o komplexní proces spolupráce s naším producentem Mariem Percudanim, který trval více než rok. Protože nám Mario od začátku věřil, ta jeho důvěra se přenesla i na nás a od začátku jsme nepochybovali o tom, že desku úspěšně dokončíme. Jediné obavy o to, zda deska skutečně vyjde, přišly až po kompletním dokončení alba. Bohužel ty ale nesouvisely nijak s nahráváním, nýbrž byly výsledkem vnitřního pnutí v kapele, což vedlo k odchodu jednoho z jejích členů, který odmítl finální nahrávku a tím i společnou práci nás všech akceptovat. To už je ale historie. Vše dopadlo dobře a deska je venku!

Můžeš vaše album tedy představit a přiblížit, na co se může posluchač těšit?
Posluchač se může těšit na silné melodie, bohaté aranže, energické kytary vhodně doplněné klávesami a mohutný zvuk! Na desce je deset původních skladeb, které se žánrově pohybují mezi AOR a melodickým hardrockem. Skladby jsou v rámci stylu poměrně různorodé, což byl záměr, tedy aby album neznělo od začátku do konce stejně. I přesto ale jako celek působí nahrávka kompaktně. Podle mého názoru je to velmi vyrovnané album, což potvrzují i ti, co už je slyšeli. Každý si mezi skladbami našel svého jiného favorita, což nám ale ve výsledku ztěžovalo výběr singlu pro natočení videoklipu (smích).

Desku jste nahrávali v Itálii, co bylo tím hlavním důvodem, v čem vidíš největší výhody a přínos toho, že deska vznikala v Tanzan music? Jak ses vlastně dostal k producentovi Mario Percudanimu a jak velký byl jeho vliv na celkové vyznění nahrávky? Měls nějakou jasnou představu o tom, jaké by album mělo mít zvuk a vzhledem k vašemu stylovému zaměření, jak moc se snažíš navazovat na osmdesátá léta, kdy bylo asi nejsilnější období pro tuhle muziku?
Já už jsem to naznačil v předchozích odpovědích, hlavním důvodem byla snaha dostat kapelu na kvalitativně vyšší úroveň. Cítili jsme, že jsme dosáhli svého limitu a sami se již nedokážeme posunout dál. Že potřebujeme člověka, který se dokáže nezaujatě podívat na naši tvorbu a který jasně řekne takhle ano, takhle ne. Nejenom pouze zvukového inženýra, kterých je v českých studiích spousta, ale opravdového producenta se vším, co k tomu patří. Někoho jako byli v 80. letech např. Beau Hill nebo Michael Wagener. Lidé, kteří byli jakýmisi nehrajícími členy kapely, ale kteří zásadně ovlivňovali stylové i zvukové směřování skupin.
A samozřejmě to musel být člověk, který stylu, jež hrajeme, rozumí. Že půjde o někoho ze zahraničí bylo jasné od samého začátku - žánr AOR nemá bohužel v Česku tradici, takže zde zákonitě chybí lidé, kteří by věděli jak na to. Z Itálie se v posledních letech stalo jedno z hlavních center melodického rocku a Mario Percudani je jednou z jeho nejvýraznějších a nejrespektovanějších tváří. Poprvé jsme se potkali před několika lety na koncertě projektu Lionville, kde jako kytarista hostoval. Na spolupráci jsme se dohodli ale až o něco později poté, co nás slyšel a co jsme se osobně blíže poznali. A za kapelu musím říct, že jsme měli obrovské štěstí, že jsme mohli s touto osobností spolupracovat.
Mario měl od samého začátku jasnou vizi jak má kapela znít a jeho vliv na finální podobu nahrávky, ať už aranže nebo zvuk byl zásadní. Výrazně se podílel na preprodukci, aranžérských změnách skladeb, účastnil se společných zkoušek v Česku a měl zcela pod kontrolou nahrávací proces v Itálii, finální mix i mastering. Od kapely to samozřejmě znamenalo přijmout zcela novou roli, přijmout to, že producent má hlavní slovo, protože on je ten, kdo je zodpovědný za finální výsledek. Je jasné, že pro některé muzikanty může být obtížné přistoupit na pro ně často nepříjemné a nečekané kompromisy. Pokud ale potlačíš své ego a toto vše přijmeš, výsledek se dostaví.
Abych to ale uvedl na pravou míru - Mario nebyl žádný despota! Naopak, celý proces vzniku alba probíhal ve velmi přátelské a konstruktivní atmosféře. Mario s námi všechny věci konzultoval, zajímal ho i náš názor. Ale nakonec jsme stejně museli uznat, že měl téměř vždy pravdu… Mario je výjimečná hudební i lidská osobnost. Je to nejenom fenomenální kytarista a vynikající zpěvák, ale současně i absolutní profesionál s obrovským přehledem a zkušenostmi. K tomu všemu je velmi skromný a nesmírně přátelský. Pracovat s ním byl zážitek. Z kapely dostal absolutní maximum. Hodně jsme se od něj naučili. Při práci s ním jsme si ale uvědomili ještě jednu věc - kolik práce jako kapela máme v budoucnosti ještě před sebou. Byla to prostě obrovská a nepřenositelná zkušenost….
Co se týká vazby na 80. léta, tak ta je z podstaty předurčená již tím, jaký styl hrajeme. Nicméně by byla chyba se uzavřít jen v osmé dekádě a za každou cenu chtít znít jako v r. 1987. Musíme se dívat dopředu a snažit se v rámci možností náš styl obohacovat i o jiné hudební vlivy a posouvat se jako kapela a muzikanti dál. Mě už dnes nebaví poslouchat kopie Def Leppard nebo Bon Jovi. Raději si poslechnu originál. Osobně teď hodně čerpám z Westcoastu, subžánru, kde se s klasickým AOR mísí prvky R&B, jazzu, country aj.

Jaká textová témata deska přináší, považuješ texty ve vaší hudbě za důležité?
Po textové stránce je album kolekcí pocitů a názorů, které v našem věku máme a ke kterým v určité životní fázi dospěješ. My jako kapela už nejsme teenageři, je nám všem kolem čtyřiceti a to je období, kdy už člověk má jakési životní zkušenosti, má za sebou nějakou životní pouť, kariéru, má své rodiny, děti a částečně bilancuje. Je to období, kdy vedle toho, že se něco podařilo, najednou zjišťuješ, že ne se vším v dosavadním životě jsi spokojen a hledáš nové cesty. Dochází v menší či větší míře ke ztrátě iluzí, ale stále je tam energie a naděje něco změnit, něco s životem udělat (nejsme prostě ještě tak staří (smích)). Upřímně, dřív pro mě texty důležité až zas tak nebyly. Nejprve jsem vymyslel melodickou linku zpěvu a do ní pak napasoval nějaký text. Ale i to se během spolupráce s Mariem změnilo, více jsme diskutovali o textech a jejich významu, měnili je. Takže nyní už mají i nějaký smysl (smích).

Z kterého období pochází materiál na albu „Black Tiger“, je to obraz Tvého autorského rozpoložení posledních tří let, které uběhly od vydání EP „Songs From Abyss“ nebo ses vracel i do období už částečně zmapovaného na předchozích tří krátkometrážních deskách?
Předně bych rád uvedl, že muzika na desce je kolektivní dílo. Každý člen kapely přispěl svojí troškou do mlýna a samozřejmě také Mario. Já jako zpěvák mám na svědomí především melodické linky na desce. A co se týká vlastního materiálu, upřímně je to výběr z toho nejlepšího, co jsme za celou dobu trvání kapely složili. Prostě jsme na začátku nahrávání poslali Mariovi všechny naše demo nahrávky a on vybral deset nejsilnějších skladeb, na kterých jsme začali pracovat. Takže jsou tam i upravené verze některých skladeb ze starších EP.

Od prvního EP Black Tiger „All Over Night“ uběhlo osm let, jak vnímáš tohle období z hlediska svých autorských a kompozičních období, změnily Tě nějak zásadně získané zkušenosti nebo máš stále ten stejný přístup k muzice a vlastní tvorbě?
Změnilo se toho hodně. Na řadu věcí jsem již odpověděl v předchozích otázkách. Tady bych to shrnul do jedné věty: dnes mám daleko víc otevřenou mysl vůči různým inspiračním zdrojům v naší muzice, jsem k nim víc tolerantní. Někdo tomu říká zkušenost, někdo stáří (smích). Co se ale nemění je to, že Black Tiger bude vždy hrát pouze vlastní, autorskou a anglicky zpívanou tvorbu ve stylu AOR/melodický hardrock. Takže žádný revival nebo české texty ode mě nečekej (smích).

Na albu se představit pár hostí. Můžeš je představit a prozradit, čím Tě oslovili natolik, abys je požádal o spolupráci?
V první řadě musím říct, že jsou to všechno prvotřídní muzikanti a moc si vážíme toho, že svým talentem přispěli na desku. Kromě toho jsou to naši přátelé, takže požádat je, aby účinkovali na nahrávce, bylo jaksi samozřejmostí. S Danem Reedem se známe už delší dobu, spolupracovali jsme na našich předchozích nahrávkách, koncertovali jsme spolu. Navíc jsem velkým fanouškem jeho kapely Dan Reed Network. O Mariovi již byla řeč, nahrávku obohatil svoji kytarovou hrou a vokály. Josh Zighetti z kapely Hungryheart a Giulio Garghentini jsou oba vynikající zpěváci a Alessandro Moro jeden z předních italských saxofonistů.

Jaké akce na propagaci desky chystáte, bude možno vidět Black Tiger častěji na domácích pódiích, na nějaké souvislejší tour?
Právě teď jsme ve fázi propagace nahrávky, která je z velké části v rukou naší vydavatelské společnosti Freemood/Tanzan music. Díky ní se album dostane doslova do celého světa. Postupně o nás vycházejí články, recenze, plánují se nějaká vystoupení na rozhlasových stanicích. A natočili jsme klip ke skladbě „Don´t Leave Me“, který má premiéru v těchto dnech. Čili těch aktivit na podporu nahrávky je spousta. Co se týká hraní, pilně se připravujeme na vystoupení s novým kytaristou, takže můžeme slíbit, že se již brzy objevíme i na pódiu. Stačí jen sledovat naše webové stránky nebo Facebookový profil.

A teď už opět jen tradiční závěrečný prostor pro to, co bys rád řekl, aniž bych se Tě na to zeptal.
Poslouchejte AOR a melodický hardrock, poslouchejte naši nahrávku a choďte na živou muziku. Bez Vás, fanoušků pod pódiem, to ztrácí smysl. S kapelou BLACK TIGER se na Vás těšíme!!

Savapip             


www.blacktigerband.com

FB BLACK TIGER

tanzanmusic.com

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 07.10.2018
Přečteno: 324x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2018     RSS - články

stránka byla načtena za 0.15448 sekund.