Potkali se v Brazílii. Byť jejich jména naznačují, že své prapůvodní kořeny ani jeden z manželské dvojice Marcelo Kaczorowsky – Vivs Takahashi v této jihoamerické zemi jen tak snadno nedohledá, společné hudební vize zde začali budovat před dvěma lety a jejich vyvrcholení přišlo na podzim loňského roku, kdy pod hlavičkou FlowerLeaf vydali svou prvotinu „Stronger“. Která je tak trošku hrou na schovávanou, protože vyjma ústřední dvojice, v níž Marcelo hraje na basu a Vivs zpívá, Flowerleaf veřejně přiznávají pouze hostovskou účast Mariny LaToracca (Exit Eden, Phantom Elite) a Myleny Monaco (Synaya) a producentskou, aranžérskou a kytarovou výpomoc Raphaela Gazala (Pastore, Bulletback).

„Stronger“ by mohlo být považováno za jakési zrcadlo symfonického power metalu s ženským hláskem v čele, protože FlowerLeaf nás protáhnou po rozličných podobách tohoto stylu (a pochopitelně, že žonglování s odkazy na tahouny žánru není úplně od věci). Co je asi zásadní – byť samozřejmě FlowerLeaf o symfoničnost x-krát zavadí, nepodlehli opulentnosti a touze po načančanosti a většinou ji servírují v hodně střízlivé formě. I nezbytné výlety do operních výšek jsou podávány natolik umírněně (navíc nutno zdůraznit, že Vivs umí zpívat a její hlas je velmi příjemný), aby do protivnosti doputovaly pouze v jednom případě. S melodiemi umí FlowerLeaf zacházet dostatečně obratně, nebojí se občas i zlehka přitvrdit, takže jejich „Stronger“ může lákat i na určitou pestrost. Problém, který paradoxně zdůrazní působení hostujících pěvkyň, tak vlastně může být jen v tom, že když už na to přitvrzení dojde, tak Vivs s výrazem hodné holky svým hlasem úplně nekoresponduje s okolním děním a v těch akčnějších momentech se FlowerLeaf pocitově trochu perou sami se sebou.

Velmi ambiciózně zní závěrečná „We Will Stand“, která koketuje s agresivitou, ale nejde až do těch nejostřejších poloh na albu, v momentě, kdy byste mohli začít dumat nad výše zmíněným problémem, se do věci vloží živelná Marina a společně si obě dámy hlasově opravdu parádně sednou, živou melodii umocňuje chytře využité symfokoření i závěrečné smyslné proplétání hlasů. To kooperace s chlapácky uchroptěnou Mylenou ve svižné „Not My Fault“ je daleko kontroverznější, právě v této písni totiž ve finále Vivs vsadí na hodně vysoký a teatrální hlas, což veškerý tah této písně docela spolehlivě přizabije. Z negace výroku o problémech s přitvrzením logicky vyplývá, že drží-li se FlowerLeaf křehčích a zasněnějších poloh, nemohou šlápnout vedle – „Grain Of Sand“ (první skladba, kterou Vivs a Marcello pro album připravili a z níž oprávněně čerpá i samotný název alba) se svým piánem, houslemi i posmutněle něžným slavíčkováním Vivs to plně potvrzuje, stejně jako zasněná pocitovka „The Flower And The Leaf“ v duchu Evanescence. Nejvyšší doporučení však směřuje ke skladbě „Tupana“ - příjemně dunivý spodek (zvuk není žádná špína, ale přece jen proti moderně průzračným nahrávkám je trochu zastřený), lehká tajemnost, písničkářsky melodická prostota a zpěv portugalštině skvěle navodí domorodou atmosféru (text vypráví o řece Tupana v Amazonii).

„…Lidé zapomínají, že nejsou dokonalí. Zapomínají milovat a vážit si věcí, které jsou opravdu důležité. Zapomínají, že můžeme být sami sebou, můžeme mít vysoké sny a můžeme se snažit jich dosáhnout…“. To je poselství, které chtějí svým albem FlowerLeaf sdělit. Svůj sen si zjevně splnili a nedopadlo to vůbec špatně.

www.flowerleafband.com

YouTube ukázka - Girl In Pearls

Seznam skladeb:
1. Paralysis
2. Firesoul
3. Grain of Sand
4. Not My Fault
5. Girl in Pearls
6. Tupana
7. Rise Again
8. Desert Winds
9. The Flower and the Leaf
10. We Will Stand

Sestava:
Vivs Takahashi- zpěv
Marcelo Kaczorowsky - baskytara

Hosté:
Marina La Toracca – zpěv (10)
Mylena Monaco – zpěv (4)

Rok vydání: 2018
Čas: 41:11
Země: Brazílie

Diskografie:
2018 - Stronger

Foto: archiv kapely