26.05.2019
NAUTILUZ
Peruánští rychlomelodici představují více

26.05.2019
SAINT DEAMON
Severská powermetalová parta se vrátí po deseti letech s ..více

26.05.2019
EXUMER
Videoklip k songu "King´s End", jenž pochází z ..více

26.05.2019
VICTORIUS
Německá kapela podepsala smlouvu s firmou Napalm Records, ..více

25.05.2019
RATT
Zpěvák Stephen Pearcy promluvil o budoucnosti této ..více

25.05.2019
THE 69 EYES
Přestože kapela stále hovořila o tom, že album ..více






SOULFLY - Dark Ages
Archangel mi přijde fajn :-) ..

SOULFLY - Dark Ages
To už je o názoru a to bychom se tu mohli dohado ..

SOULFLY - Dark Ages
No povedal by som, že práve väčšina z tých p ..

SOULFLY - Dark Ages
Skvělé album, které jsem v té době točil do ..

SOULFLY - Dark Ages
Poslední deska,co je za 70%.Od té další rychle ..

RAMMSTEIN - Rammstein
Dobrá.Celkem se divím že Death metalová legend ..

MINORITY SOUND - Toxin
To jsem moc rád. Pracovitá kapela a u nás patř ..

RAMMSTEIN - Rammstein
Arakain ano, Possessed zatím ne ..

RAMMSTEIN - Rammstein
Je v plánu recenze na nový Arakain a Possessed? ..

MINORITY SOUND - Toxin
Díky za recenzi a tip, tuhle kapelu jsem neznal, ..




Za poslední měsíc:
KREYSON MEMORIAL - Strážci plamenů
2468x

WHITESNAKE - Flesh & Blood
1262x

DEVIN TOWNSEND - Empath
1079x

RAMMSTEIN - Rammstein
1073x

LEVERAGE - DeterminUs
880x

EPILOG - Ancient Ritual
681x



31.05.2019
NAŠROT, AGGRESSIVE TYRANTS, EJAKULUJÍCÍ KOKOS, NONSENSE, BARRICADE, UNDERSIDE..
Havlíčkův Brod - Oko ( bar ), začátek od:19:00, vstupné: 200

01.06.2019
PUNK FLOID, INSEMINAČNÍ STANICE, TASS, VISION DAYS, BABY SECONDHAND, BLIKAJÍC..
Havlíčkův Brod - Oko Klub ( sál ), začátek od:14:00, vstupné: 300

22.06.2019
TEETHGRINDER (NL) , DEVANGELIC (ITA) , SKINNED (USA) , SPASM (CZ), MINCING FURY ..
Žabčice u Brna, začátek od:11:50, vstupné: -



článků celkem: 6971
recenzí: 5694
reportů: 548
rozhovorů: 369













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


SEPULTURA - Chaos A.D.

Období po desce „Arise“ znamenalo pro Sepulturu nárůst koncertní aktivity, která byla logickým důsledkem stoupajícího zájmu o kapelu. Živá vystoupení přetékala atomizující energií, což mimo jiné dokládá záznam z Barcelony, který vyšel pod názvem „Under Siege“ a jenž osobně považuji za absolutní špičku v oblasti thrashmetalových živáků (i navzdory malinko nešťastnému kouskování videa ve formě rozhovorů s jednotlivými hudebníky). Tento dechberoucí koncert lze zároveň považovat za symbolické uzavření první éry kapely, což částečně souvisí s celosvětovým obratem, který nastal na počátku devadesátých let. Metal byl najednou v útlumu a přední pozice zabral grunge. Hudebníci z nejznámějších uskupení začali hledat kompromisy, některé z nich dostihla krize, jiným ale daná situace kápla do noty. Brazilský kvartet kupříkladu tenkrát nenalézal uspokojení v opakované reprodukci thrashmetalových skladeb, a proto se víceméně samovolně vydal k probádání nových žánrových směrů. Pátou desku „Chaos A.D.“ je tak možno nazvat riskantním experimentem, který by se v jiném období pravděpodobně stal komerčním harakiri, Sepultura ale byla – jako ostatně ve své historii několikrát – ve správný čas na správném místě a s novou studiovkou opět slavila grandiózní vítězství.

V metalové historii opravdu nenajdeme mnoho spolků, kterým by stylový převrat prošel s takovou fanouškovskou empatií, jako se tomu stalo u alba „Chaos A.D.“. Od zářezu „Arise“ uplynuly pouhé dva roky, žánrově ovšem nezůstal kámen na kameni. Dříve dominantnímu thrashi se kompoziční vrátka otevřela jenom na pár prstů, místo toho do hry velkoryse vtrhnul groove, hardcore punk a industriál (to pod jistým vlivem tehdy na vrcholu se nacházejících Amíků Ministry, s nimiž Sepultura odehrála nejeden koncert). S tím souvisí radikální úbytek rytmických náletů a důraz na náladové vyznění jednotlivých kompozic. Tou hlavní emocí přitom nemá být nic jiného, nežli čistokrevná nasranost.

Max Cavalera se jako hlavní textař zaměřil na kritiku (téměř) všech a všeho, a to v důsledku civilizačního chaosu, ve kterém se podle něj tehdejší společnost nacházela. Své si tak slízne technologká oblast, politici nebo policejní aparát, přičemž jde o bičování nemilosrdné, ale hlavně zcela uvěřitelné. Vždyť kdo jiný by měl nadávat na systém, než parta kluků, jejichž dospívání se brodilo útrobami politického diktátorství, korupce a (nejen) policejního násilí. Toxický vztek je věrně zanesen do drážek této desky, a to jak v rovině fyzické, která je definována syrovou instrumentací, tak ve sféře abstraktní, do níž se přenášíme ve formě impulzivních myšlenkových průbojů. Tady není prostor pro vyjednávání, ke slovu naopak přichází násilí a agrese. Úvodní song „Refuse/Resist“ je ostatně podle Maxe Cavalery ideálním doprovodem k nějaké té pouliční demonstraci.

Zásadní složkou celého alba jsou Igorovy bicí. V jeho hře se uhnízdily „domorodé“ prvky, které dráždí genovou pudovost a ponoukají tělo k rytmizujícímu těkání. Jadřinec těchto vlivů nalézáme v instrumentálce „Kaiowas“, jež je věnována brazilskému indiánskému kmeni, který spáchal hromadnou sebevraždu jako výraz protestu vůči civilizačním hnátám, jež arogantně šátraly po jeho území (člověka jenom pojme úzkost, když si uvědomí, jak velké procento deštných pralesů bylo od té doby zase vyhlazeno). Daná skladba byla nahrána na velšském hradu Chepstow Castle, což zapříčinila jednak Maxova nápaditost, jednak produkční bystrost Andyho Wallace, jenž se vůbec stal důležitým činitelem při tvorbě této desky. Andy dostal Sepulturu do legendárního a od případných vnějších rozptýlení dostatečně izolovaného studia v Rockfieldu, postaral se o adekvátní sound, zároveň přispěl velkou řadou nápadů a hlavně projevil nekonečnou trpělivost při nahrávání baskytarových partů s Paulo Juniorem, jehož poloviční zvládání nástroje již nebylo možné dále akceptovat. Paulo vše zvládl, nicméně je trochu kuriózní, že jej lze jako plnohodnotného aktéra považovat až od páté fošny, která přišla v roce 1993, tedy zhruba deset let po vzniku kapely.

Po zmíněné startovací písni nastoupí dvojice neméně ikonických položek „Territory“ a „Slave New World“, celé trio je pak provázáno chytlavými riffy, stejně jako uhrančivě atraktivními Maxovými frázemi. Esence obého je v podstatě přenesena z alba „Arise“, pouze ve zpomalené a skladatelsky sugestivnější verzi, kdy válcující animálnost nahrazuje hypnotizující energie slyšených tónů. Instrumentace se pohupuje v groovy vlnách, rytmika pulzuje v továrním tempu, Kisserovy sóla úpěnlivě piští, Max doluje hlásky ze dna plic a jeho brácha dynamizuje hru dovádivými přechody. Když už dojde ke zrychlení, odehraje se v hardcore-punkovo/industriálním diktátu, viz úseky válů „Refuse/Resist“, „Manifest“, „Clenched Fist“ nebo kusu „Biotech Is Godzilla“, pro který napsal text Jello Biafra z Dead Kennedys (song se zároveň stal inspirací pro coverový motiv od tradičního kreslíře Michaela Whelana).

Na albu „Chaos A.D.“ je nutné obdivovat kompoziční pružnost a jistotu, se kterou brazilská čtveřice skočila do nových hudebních zákoutí. Dílo funguje jako nazlobená obžaloba materiálně založené civilizace, která na první tři hodnotové pozice řadí zisk, zcela přitom pohrdajíc duchovním aspektem bytí. Právě ten se na albu zrcadlí v podobě tribálních perkusí, kteréžto představení dovedla kapela k dokonalosti naživo, kdy se v jednu chvíli - po vzoru spolku Neurosis - celý kvartet promění v bubeníky a v precizní souhře vykouzlí magicky opojnou katarzi. Na samotné desce nicméně odhalíme také několik méně vtahujících momentů, jako jsou až příliš rozvleklé položky „Amen" a „Nomad" nebo nijak zvlášť zábavný cover song „The Hunt“ od New Model Army (osobně bych v pevném tracklistu uvítal neskutečně nadupanou předělávku „Polícia“, která nakonec plní pouze bonusovou roli u americké edice). Album jakoby se vůbec ve druhé části pocitově mírně rozštěpilo, kvůli čemuž nahrávka nezanechává tak silný dopad, jako dvojice studiových předchůdců (nehledě k jejich stylové odchylce).

Úspěch díla byl každopádně obrovský, celosvětový prodej se vyšplhal vysoko přes milionovou hranici a ve svém důsledku dokonce Sepultura razantně zvýšila povědomí o Brazílii (zhruba v podobné míře, v níž se to dařilo Jaromíru Jágrovi v souvislosti s naší republikou). U Maxe Cavalery navíc úspěch hudební doprovodilo osobní štěstí, když se mu v roce 1993 nejprve narodil syn Zyon Graziano a pár let poté i druhý potomek Igor. Mezitím si zároveň osvojil několik dětí manželky Glorie, která dál fungovala jako manažerka Sepultury (svoji bývalou akvizici Sacred Reich nadobro pustila k ledu). Jen málokdo mohl tušit, že se tento vztah již brzy stane důvodem pro ne zrovna idylické odloučení Maxe od zbytku sestavy. Ještě předtím však měli brazilští metalisté naposledy dobýt svět…

Pagan             

Album „Chaos A.D.“ má v mnoha ohledech pro kariéru Sepultury klíčový význam. Především pomohlo kapele dostat se konečně mezi celosvětově uznávanou metalovou elitu, ke které se brazilská smečka už pár let nesměle a malými krůčky přibližovala. Dále pak potvrdilo, že čtveřice se nebojí experimentovat. Jako skvělý nápad se jevilo zejména implementování groove metalových prvků (pánové se tady zřejmě inspirovali u v té době stále populárnější Pantery), které společně s tradičním thrashem tvoří vyváženou a pořádně výbušnou směs.

Už začátek desky je naprosto famózní. Po kratičkém intru, které obstará tlukot srdce čerstvě narozeného Maxova syna Zyona, se rozezní geniální riff songu „Refuse/Resist“ a poté přijde na řadu hymnická záležitost „Territory“. Obě skladby dodnes patří k nepostradatelným položkám každého koncertu této jihoamerické skupiny. Maxův pořádně nasupený zpěv dává oběma skladbám (a to platí i pro celou desku) neuvěřitelnou sílu. K dalším vydařeným položkám patří pecky „Biotech Is Godzilla“ a „Nomad“, které v sobě vliv již zmíněné Pantery rozhodně nezapřou. Zajímavým zpestřením je instrumentálka „Kaiowas“, která jasně dokazuje, že choutky pohrávat si s etnickou hudbou měla kapela už dříve než na „Roots“ a zároveň trochu naznačuje, kam se bude hudební směřování Sepultury v budoucnu ubírat. K mým favoritům patří ještě svižná záležitost „The Hunt“, kterou si Brazilci vypůjčili od New Model Army. Její silná melodie tvoří zajímavý kontrast s Maxovým brutálním zpěvem a přiznávám, že tahle verze je pro mě mnohem přitažlivější než originál. Deska „Chaos A.D.“ sklidila velký (a nutno dodat, že zasloužený) úspěch a ukázala metalistům po celém světě, že i v Brazílii vzniká zatraceně dobrá muzika.
Moloch 9/10

sepultura.com

YouTube ukázka - Territory

Seznam skladeb:
1. Refuse/Resist
2. Territory
3. Slave New World
4. Amen
5. Kaiowas
6. Propaganda
7. Biotech Is Godzilla
8. Nomad
9. We Who Are Not as Others
10. Manifest
11. The Hunt
12. Clenched Fist

Sestava:
Max Cavalera – zpěv, kytara
Andreas Kisser – kytara
Igor Cavalera – bicí
Paulo Jr. – baskytara

Rok vydání: 1993
Čas: 46:56
Producent: Andy Wallace
Label: Roadrunner Records
Země: Brazílie
Žánr: thrash-groove metal/industrial/hardcore

Diskografie:
1986 - Morbid Visions
1987 - Schizophrenia
1989 - Beneath The Remains
1991 - Arise
1993 - Chaos A.D.
1996 - Roots
1998 - Against
2001 - Nation
2003 - Roorback
2006 - Dante XXI
2009 - A-Lex
2011 - Kairos
2013 - The Mediator Between Head And Hands Must Be The Heart
2017 - Machine Messiah

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 28.02.2019
Přečteno: 1390x




počet příspěvků: 15

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Poslední album, co...24. 03. 2019 22:52 Kovi
Legendarni fošna...4. 03. 2019 4:25 xxx
...Já mám rád...3. 03. 2019 16:04 Aldys83
Jasných 10/10. Kdo...3. 03. 2019 11:24 Grindsnake
10/10Spolu s Far Beyond...2. 03. 2019 19:38 Demonick


 
Metalforever.info © 2006 - 2019     RSS - články

stránka byla načtena za 0.17591 sekund.