Němečtí heavy metalisté Powergame, pojmenovaní podle písničky legendárních Tokyo Blade, působí na scéně už sedm let a nahrávka „Masquerade“ je jejich druhou dlouhohrající deskou. Kapela jen těžko zapře svou inspiraci v NWOBHM, vždyť vlivy spolků jako Tygers Of Pan Tang, Samson, Raven nebo Iron Maiden jsou v její hudbě jasně patrné. Jejich old school heavy metal má v sobě i něco od Running Wild a obsahuje i špetku punku a thrashe ve stylu amíků Overkill.
Už od prvních tónů úvodní „Legion Of The Dead“ je patrné, že tu máme co dočinění s hodně syrovým heavy metalem. Na klávesy či různé samply okamžitě zapomeňte. Hudba Powergame stojí čistě jenom na ostrých špinavých kytarách, pumpující base a divokých bicích. Z nahrávky doslova čpí vášeň pro NWOBHM počátku osmdesátých let a i její zvuk tomu odpovídá. Samostatnou kapitolou je pak vokál frontmana Matthiase Weinera. Tenhle chlápek rozhodně není žádný prvotřídní výškař s precizní technikou zpěvu, právě naopak, dalo by se říci, že zpívá tak, jak mu zobák narost, tedy vcelku obyčejně, hrubě a neotesaně, ale vše dokonale kompenzuje svým obrovským nasazením, střídáním různých poloh hlasu i zapojením emocí. Nicméně z těchto příčin jasně vyplývá, že jeho forma zpěvu nebude pro každého. Pokud ovšem na jeho hru přistoupíte, odmění se vám pořádnou dávkou energie. Velká síla téhle čtveřice z Bielefeldu spočívá v nápaditých riffem a různých kytarových vyhrávkách, kterých je na desce hromada.
Za nejsilnější položkou alba považuji skladbu „Puppets On A String“. Tohle je čistokrevný hit, kde není nouze o chytlavé melodie a poctivé heavy riffy. To samé se dá říci i o dalších kouscích jako „Powergame“, „Final Warning“ nebo již zmíněné „Legion Of The Dead“. Žádnou pomalou věc na desce nenajdeme, kapela od začátku až do konce jede v příjemně svižném tempu. Jediným netradičním zpestřením tak zůstává jen instrumentálka „The Chase Of The Falcon“, ale ve finále ani ona z konceptu retro heavy metalové kolekce nevybočuje. Celou placku pak uzavírá předělávka scorpionské klasiky „Blackout“, která se od originálu nějak zvlášť neodkloňuje (navíc se nemůžu ubránit dojmu, že Matthias Weiner a Klaus Meine mají v některých polohách dost podobný hlas).
Stručně řečeno „Masquerade” má prostě šťávu a pokud máte rádi svižný old school heavy metal a dokážete prominout i lehce humpolácký zpěv, neměli byste tohle uskupení minout.
|