Umění trpělivosti tuží charakter a tak vůbec. Můžeme jej testovat v různých čekárnách nebo ve chvílích, kdy se aktualizuje počítač. Dá se to celkem přežít, neboť víme, že celá situace skončí konkrétním výsledkem. Jenže co když tato jistota chybí a vše začíná připomínat pomyslné čekání na Godota? Tak kupříkladu powermetaloví fanoušci něco takového zažívají v souvislosti s alby, která jsou předlouho avizována, avšak jaksi stále nepřicházejí. Nejmarkantněji se to v současnosti týká francouzských Heavenly, jež namlsali fanoušky pěticí výborných počinů, jenže od toho posledního uplynula rovná dekáda a přestože kapela oficiálně nezanikla, vznik novinky je ve stále vzdálenějších hvězdách. Sám za sebe pak nemůžu nezmínit Švédy Insania Stockholm, kteří jsou s dovolením moji srdcovkou, jejich „nejčerstvější“ zápis je ovšem zaznamenán v pravěkém roce 2007. I z tábora těchto melodiků se občas vyloupne zpráva o přípravách nové desky a fanouškovo očekávání se ihned napřímí jako paví peří. Jenže pak se zase dlouho nic neděje, a tak je nutné dál trénovat umění čekání, v čemž jsem ale osobně nikdy moc nevynikal. A tak dělám, co můžu (s vědomím, že stejně nic jiného nezmůžu) a dokola si opakuji rčení o trpělivosti, která růže přináší. Přiznávám však na rovinu, že bych za nové album od svých oblíbených a dlouho mlčících kapel ihned a bez váhání vyměnil všechny růže světa.

Pagan 20.1.2019