Na Them Troye Norra je ohromně sympatické, že v podstatě z každého kroku, který udělají, je zjevné jejich okouzlení tvorbou King Diamonda, ale přitom do své hudby dokáží dostat tolik osobitosti, aby těm, kteří už dvanáct let touží po nového studiovce dánského horrorového velmistra, nabídli velmi povedenou alternativu s vlastní tváří. Ne nadarmo Troy Norr provozoval tributní kapelu King Diamonda, ne náhodou bylo debutové album tohoto mezinárodního spolku zamířeno přesně na tu správnou cílovou skupinu. Na podzim loňského roku Them přišli se svým druhým albem „Manor Of The Se7en Gables“, které je o něco svébytnější, tu Kingovskou linii se rozhodně nesnaží popřít, nicméně už z ní docela solidně uhýbá.
Může za to nejen fakt, že v Them se sešli výborní hudebníci - kytarista Markus Ullrich a klávesák Richie Seibel svoje schopnosti už zřetelně demonstrovali v power progových Lanfear, Troy Norr (vypravěč KK Fosor)se svým charismatickým hlasem velmi šikovně využívá typickou Kingovskou fistulku, divoké a dynamické bicí Angela Cottiho ženou novinkové album velmi pestře a přímočaře vpřed, důležité je i to, že kooperace hodně ostrých a kousavých riffů s poměrně chytlavými melodiemi a divokou rytmikou občas míří až kamsi k thrashovému nářezu a i díky scénickým teatrálním výstupům (jistě nepřekvapí, že koncepční příběh je jedním ze základních elementů Them a děj na aktuální desce navazuje na události z debutového alba) je už od začátku budovaná velmi silná atmosféra strachu, která nepolevuje, přirozeně narůstá a vrcholí v dosud nejrozsáhlejší kompozici, do které se Them kdy pustili. Vytrhávat jednotlivé kapitoly z uceleného příběhu není úplně na místě, působivost tohoto díla stojí především na průběžně budované atmosféře, takže pro ochutnávku sáhněte kamkoliv, v každém kousku najdete strhující energii, perfektní muzikantství, neodolatelné zacházení s melodiemi i přirozeně se roztahující pařáty strachu, občas dojde i na hravě zábavné vychytávky (funébr piáno v instrumentální „Peine Forte Et Dure“, ultrahororrové „tik-tak“ v plíživé „Ravna“, …), které skvěle zlehčující bojavou náladu.
Mají rádi King Diamonda, o tom není pochyb, ale na „Manor Of The Se7en Gables“ jsou natolik svébytnou jednotkou, aby se dalo mluvit jen o ideové inspiraci, provedení je už jedinečné. Na poli horrorově laděného metalu v současnosti jen těžko najdete většího strašidláka, než jsou Them.
|
