THE FURIES - Awakening
Před psaním recenze patří k povinnostem zhlédnout oficiální webovou prezentaci dané kapely, nicméně najdou se případy, kdy by bylo lepší něco takového neučinit. Když si totiž na facebooku Italů The Furies přečtete věty o tom, že jde o jednu z nejepičtějších a nejstylotvornějších formací současnosti, začnete přemýšlet nikoli o nutnosti poslechu alba, ale o doporučení psychiatrického vyšetření. Protože i kdyby byla hudba Italů milionová, podobnou velkohubost stejně nikdy neobhájí. Navíc realita není překvapivá a víceméně koresponduje s „maloměstským“ uvažováním, které je s to vyplodit podobnou sebechválu. Další zápis do záporného sloupce v evidenci „má dáti“/„dal“ zajistí poloamatérská zvuková produkce. Poslední, obsahově ovšem nejdůležitější výtka, směřuje ke kvalitativní nedomykavosti či přímo nelíbivosti některých pasáží, jež jsou zhruba na stejné úrovni, jako sound. Je však nutné férově zmínit, že se na debutovém albu „Awakening“ najdou skutečnosti, které lze uvést v lichotivější ze dvou „účetnických“ kolonek. Patří sem několik melodických linek, v čele s refrény kousků „We Will“, „My Redemption“ a „The Crusade“, kde harmonické zhoupnutí dokonce připomene americké mistry Theocracy. Celkově tato skladba platí za nejpovedenější moment díla, jež lze doporučit melodikům, kteří zrovna „nemají do čeho píchnout sluch“, ostatní se můžou bez sentimentu přesunout k jiné kapele.
5/10
YouTube ukázka - The Crusade
LORD DIVINE - Facing Chaos
Argentinci Lord Divine chtějí oslovit svět za svými hranicemi. Na v pořadí páté studiovce s titulem „Facing Chaos“ po letech opět přecházejí na angličtinu, zpěv byl svěřen známému krajanovi Diego Valdezovi (Iron Mask, Dream Child, Lords Of Black), na albu se navíc jako host mihne ještě věhlasnější Mark Boals. A honosné sborové intro „Overture“ skutečně vzedme tušení čehosi jedinečného, navazující obsah nahrávky však tuto naději nepotvrdí. Standardní prog-power metal, jehož slabinou jsou generické riffy a rádoby dramatické „orientální“ smyčce, které jsou vyloženě na efekt, neboť jejich povrchní zakomponování dané skladby nikam neposouvá. Písně jsou často přidušeny instrumentální tíhou, ať už je způsobena přílišnou snahou o progresivní formu či prostě jenom nižší skladatelskou invencí. Přitom jakmile si autoři dovolí volné nadechnutí, hned jejich tvorba získává na barevnosti. Takové momenty přijdou v refrénech písní „Reborn“, „I Am“ nebo „Follow The Sign“ (u té se dočkáme i vzdušných kytarových vyhrávek), případně v melodických sólech („The Darkest Light“, „Light Through Darkness“). Celoplošná pohoda zavoní v polobaladickém příspěvku „Beginning Of The End“, jehož páteř – krom opět líbivého sóla – formuje kouzelně vyklenutý refrén, ve kterém uvolněný Valdez naplno prodává své schopnosti (na rozdíl od některých jiných míst nahrávky, kde zbytečně tlačí na vokální pilu). Pointou alba má být závěrečný – téměř dvanáctiminutový – počin „The Rage On Me“, kteroužto touhu se víceméně povedlo naplnit, skladba po napínavém úvodním nájezdu vplyne do speedmetalového tempa, které sledují neoklasické motivy či libozvučné pianové preludium, jež je asi tisíckrát zajímavější, nežli zmíněné syntetické smyčce. Nakonec tedy jde o přijatelné dílo, které bude nejvíce vhodné pro fanoušky kapel typu Adagio nebo Symphony X, jenom škoda uvedených slabin, k nimž je závěrem nutné přičíst přepálenou hodinovou stopáž.
6/10
YouTube ukázka - Into My World
SYLVANIA - Testigos de las estrellas
Osm let stará prvotina španělské Sylvanie dala pádnou záminku k budoucímu sledování této kapely. Navazující studiovka debutové kvality víceméně potvrdila, zároveň do hry vmísila malinko složitější kompoziční postupy. Letošní novinka s titulem „Testigos de las Estrellas“ by se dala označit jako průsečík mezi předešlými dvěma alby, když autoři prohlubují vztahy s melodickým powerem, do kterého občas vmíchají nějaký progresivní či nadžánrový prvek. Pointou je setrvávající kvalita, přičemž zvlášť vítám inklinaci k nekomplikovaným melodickým tvarům („El Reino de los Suenos“, „Vivo el tu Memoria“, „Espíritu de Fuego“), nevadí mi ani položky s méně záživným slokovým klenutím, jelikož dané skladby postupně naberou velmi chytlavý vítr, viz epicko-dobrodružně vystavěné příspěvky „Sangre Sudor y Lágrimas“ (v čele s „jódlujícím“ folkovým motivem) a „Por Nuestra Libertad“ (neoklasické sólové téma, parádní sborový refrén). Zmínku zaslouží orchestrace, jejichž vrstvy důvtipně dokreslují instrumentální paletu písní, možná s výjimkou krátkých úseků písní „El Reino de los Suenos“ a „Vivo el tu Memoria“, kde se stávají lehce nekompatibilní s hudebním okolím. Celkově ale Španělé zabodovali a fanouškům melodického power metalu nabídli velmi dobré žánrové album.
7/10
YouTube ukázka - Espíritu de Fuego
|
