Když se před pár lety While She Sleeps osamostatnili na trhu a vytvořili si v podstatě vlastní studio a zázemí, dalším logickým krokem bylo založení labelu „Sleeps Brothers“ a ve spojení se Spinefarm Records natočení další desky. A tak po roce a něco tu máme další fošnu těchto metalcorových Angličanů s názvem „So What?“
Pauzy mezi deskami byly vždy otázkou načasování. Některé kapely ze sebe sypou ob rok další a další materiál, aby se na opačném konci spektra čekalo zase u jiných několik let na kýženou placku, kterou si mezitím posluchači vysnili a vyšponovali své očekávání na maximum. While She Sleeps jsou tím prvním příkladem a jen co se dokončilo turné k desce „You Are We“, zveřejnil se bonusový disk a kapela se ještě neusadila ve svém novém produkčním rozpoložení, už nás začala opět lákat na novou desku. Singly v podstatě nelhaly – je to kvalitní hudba dělaná poctivě, ale chybí ji buď odborný produkční dohled anebo větší odstup.
„So What?“ je opět prorostlé dospělými texty plnými zloby a nařčením ze sociologického, politického nebo environmentálního spektra. Texty a vůbec pěvecké schopnosti všech zúčastněných (nejen hlavní zpěvák Lawrence Taylor, ale i ostatní vokály) jsou devízou kapely a odlišením od ostatních kapel tohoto žánru. Masivní riffy, rychlá kytarová sóla nebo řezající breakdowny nikdy nepatřily a nepatří k signifikantním záležitostem While She Sleeps. Ti spíše vynikají kromě vokálů a textů hlavně vrstvením jednotlivých pasáží na sebe, uměním dynamiky nebo výrazné melodie, což se na aktuální desce projevuje poměrně zřídka a nenápadně.
Pomineme-li povedený otvírák „Anti-Social“ nebo „The Guilty Party“, hoši z Anglie se v podstatě svezli na úspěchu „You Are We“ a nepředvádí žádnou velkou invenci a nepodporují své „know-how“ v podobě výše zmíněných silných stránek. Drtivá většina písniček na novém albu totiž opakuje a omílá ty samé postupy stále dokola až do té doby, než se vám v nich udělá totální guláš a jednotlivé pasáže se začnou mezi sebou samovolně nahrazovat a plést. Jedná se především o úvody písní s nastolenou atmosférou čisté kytary a vokálů, growlovaných slok se zaměnitelným riffem, anebo hraní si se zvukem, kdy se buď celá kapela ztlumí anebo úplně vypne a zvýrazní se bicí.
Je chvályhodné, že se členové kapely snažili do nového materiálu vložit i něco málo netradičních prvků a začali více využívat samply, ale povětšinou se tyto nápady míjí účinkem a snad kromě již dříve avizované „The Guilty Party“ působí spíše nepatřičným dojmem než aby výslednou atmosféru songu podtrhli a zvýraznili. Recenze na minulou desku jsem končil také s varováním, jelikož absolutní tvůrčí svoboda nese také velký kus zodpovědnosti, co, kolik a jak často vydávat nové věci. Tady se potvrdilo, že stačil větší nadhled, více času a mohlo se jednat opět o kvalitní desku plnou energie a tvůrčích nápadů. Takto se jedná o desku, která nebezpečně tíhne k průměru, přestože na koncertech nové věci jistě skvěle zapadnou.
|
