Kombinace hard rocku a power metalu ještě pořád není úplně provařená, a proto je vítána každá kapela, která se rozhodne danou fúzí zaobírat. Americký spolek Fair Skies něco takového předvádí na zářezu „Through The Storm“, jehož vydání bylo původně plánováno na loňský rok, a to k desetiletému výročí vzniku kapely, nakonec se však (teprve debutové!) album podařilo uvést na trh až na sklonku letošního února. Čekání se ovšem vyplatilo, studiová prvotina amerického tria se poslouchá jedna radost a dá se v pohodě vsunout do kolonky „příjemná překvapení“.
Základem zdařilého díla je povedený zvuk, potažmo zpěv Chada Keysera, který se zároveň stará o obsluhu čtyřstrunného nástroje. V úvodní položce „The Beginning Of The End“ američtí hudebníci s ničím neotálí a po Chadově libozvučném zaječení přijdou se speedmetalovým během, v němž dynamicky kmitají kytary i klávesy. Podobné představení nabídne také příspěvek „More Than a Memory“, potažmo dvojice „Taken For Granted“ a „My Dying Wish“, ve které nechybí sóla s lehkým progresivním přívlastkem. Dané písně, stejně jako všechny zbývající, přitahují zejména lehkostí, jež by se dala přirovnat k tvorbě kapely Supreme Majesty, a to navzdory skutečnosti, že se američtí autoři prozatím nemohou rovnat nejlepším momentům těchto Švédů.
I tak jsou ale schopni nabídnout dostatek dobrých nápadů, které se za doprovodu uvolněnějších temp přesouvají více na hardrockové území, v případě songu „Oceans Away“ (s velmi tažnou ústřední melodií) dokonce až ke stylu AOR. Většinou je zachována slušná poslechovost, menším problémem se stává množství písní a délka nahrávky, která na své více než hodinové ploše nedokáže udržet konstantní pozornost. Na škodu by kupříkladu nebylo více aranží, jež by zpestřily obecně sušší základ skladeb. Závěrečná desetiminutovka „My Dying Wish“ sice projede všechny rytmické polohy, navíc do kompoziční strategie přihodí sedmdesátkové riffy, pocitově ale chtě nechtě působí nadbytečně. Týká se to ovšem chronologického vnímání alba, z formálního hlediska by bylo vhodnější oželet jednu z až příliš vláčných položek „Running Back To You“, resp. „Somewhere In Between“. Celkově by naopak nebylo rozumné vynechat bonusový song „All The Love“, což je nadmíru zdařilý cover od britského spolku The Outfield. Zkráceně řečeno, krom časové korekce není mnoho věcí, které by se daly debutovému počinu této kapely zásadněji vytknout.
|
