Po tom jednom chuťově celkem neutrálním cukrátku, které trojice rockových pamětnic Rock Goddess hodila do placu v podobě EP „It´s More Than Rock´n´roll“ po třicetileté studiové pauze před dvěma lety, se dalo čekat, že dámy do své diskografie ještě nějaký ten kousek doplní. Neděje se tak již v původní sestavě, neboť basanda Tracy Lamb dala vloni sestrám Turnerovým vale a nahradila ji Jenny Lane, ovšem to základní východisko, na kterém stavělo zmíněné EP, tedy jednoznačná sázka na rockovou nostalgii, se nemění. Jakýkoliv jiný krok by byl nejspíš šokující, problém však je, že Rock Goddess naprosto vaří z vody a to vzduchoprázdno, co mohlo na „It´s More Than Rock´n´roll“ vypadat jako určité rozkoukávání po ultradlouhé pauze, se na „This Time“ odhaluje jednak poměrně rychle a jednak v plné nahotě.
A to i přes to, že Rock Goddess zvolily velmi střízlivou délku alba, vyjma závěrečné „Drive Me Away“ žádnou z devíti skladeb zbytečně nenatahují, takže kdyby se jim podařilo na desku propašovat nějaký silnější nápad, asi by neměly problém s jeho případným omletím až na dřeň. Zcela v duchu minulého kraťasu se dá říct, že dámy předvádí i poměrně solidní individuální výkony – zpěvačka Jody Turner se svým syrovým projevem sice sem tam sklouzne k přehnané afektovanosti, ale jinak jí to v krku stále docela sympaticky brousí, byť samozřejmě předpoklad, že žádnou ze skladeb nestrhne kdovíjak živočišnou hlasovou eskapádou, se plně potvrzuje. I její sestra s šesti strunami hraje takový očekávatelný standard – nic divokého, spíš jen zemité, nepříliš výrazné riffy a povinná sóla.
A tak vlastně nejsilnějším kořením kapely je pulsující a poměrně vytažená baskytara (je však těžké určit, jestli jde o přínos nové posily, neboť Rock Goddess avizovaly, že pro potřeba alba využijí i party, ještě nahrávané Tracy Lamb), především díky ní mají Rock Goddess hodně sytý výraz i záblesky energie. Jenže co s tím, když se jedná pouze o záblesky, které nemají sílu desku nakopnout (a zbývající kolegyně jsou ještě o krok zpátky) a navíc schází jediná výraznější melodie (ano, střípky se najdou…), která by zajistila trvalejší usídlení alespoň jedné skladby v závitech.
Pokud předchozí nevinné a neškodné EP bylo nostalgickou udičkou na pamětníky, sterilní, těžkopádná a utahaná novinka bohužel už ani na tuhle strunu kdovíjak intenzivně nehraje.
|
