29.05.2020
THE DOORS
Po deseti letech se s novou sólovkou hlásí kytarista ..více

29.05.2020
DOKKEN
I když se stále mluví o nové desce této americké ..více

29.05.2020
STRYPER
Podle zpěváka Michaela Sweeta dokončují tito američtí ..více

29.05.2020
SORCERER
Švédská kapela, kde působí někdejší basista Tiamat ..více

29.05.2020
MOUNTAIN WITCH
Němečtí milovníci mixu stoner rocku, doom metalu a ..více

29.05.2020
ANCILLOTTI
Po čtyřech letech se s novým studiovým albem hásí tato ..více






MERCYFUL FATE - Mellisa
1. Bathory - debut je prosicený black metalem. Hu ..

MERCYFUL FATE - Mellisa
Ty vole hádate sa tu u úplných hovnách. Radše ..

MERCYFUL FATE - Mellisa
...ale i KISS. :-) Taková God Of Thunder s chrlen ..

MERCYFUL FATE - Mellisa
V tom případě jsou black metal i Black Sabbath ..

IN THIS MOMENT - Mother
No, ja si dovolím nesúhlasiť s tvrdením, že B ..

ROYAL HUNT - Collision Course
Já teď sleduju všechny Royal Hunt recenze, kter ..

MERCYFUL FATE - Mellisa
Podle mě je black metal o vytvoření určité at ..

MERCYFUL FATE - Mellisa
Melissa čo sa týka obsahu resp. textov je určit ..

Minirecenze na téma to nejlepší z thrash metalu posledních tří let: kapely ONSLAUGHT, HAVOK, PRAYERS OF SANITY a HARLOTT
https://www.you tube.com/watch? v=jcUrQGZB_yw Tak to ..

MERCYFUL FATE - Mellisa
A je někde definováno, co je hudebně black meta ..




Za poslední měsíc:
Zdeněk ČERNÝ (TITANIC) - Kluci se vyblbnou v Cradle Of Filth a v Titánech budou klidnější
1313x

Adrian TĂBĂCARU - Lucifer-A rock opera
897x

Michal PIXA (VISACÍ ZÁMEK) - Čas letí jak splašená punková kráva
871x

VAN HALEN - Van Halen III
783x

TRIVIUM – What The Dead Men Say
764x

MERCYFUL FATE - Mellisa
735x



12.06.2020
GOSPEL OF THE FUTURE, DROM, OR, atd......
Dub nad Moravou, začátek od:13:00, vstupné:

12.06.2020
TASS, HAKMAK, MARASTIC BLUES, POZOR MAMUT...
Havlíčkův Brod - Oko klub, začátek od:20:00, vstupné: 150

13.06.2020
KÚROVEC, VPV, SALAZAR, BANDA...
Havlíčkův Brod - Oko klub, začátek od:20:00, vstupné: 150



článků celkem: 7670
recenzí: 6303
reportů: 571
rozhovorů: 410













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


ATLAS PAIN - Tales Of The Pathfinder

Tvrzení, že italští pohanští folkáči Atlas Pain zapomněli někde v šuplíku návod, podle kterého udělali před dvěma lety své debutové album „What The Oak Left“, při tvorbě letošního alba „Tales Of The Pathfinder“ ho jenom oprášili a dali to sakumprásk (včetně parádního obalu) se vším všudy bez nějakých změn nanovo, není až tak úplně daleko od reality. Což pro ty, kterým jejich křížení pompéznosti, přímočarosti, výpravnosti i agresivity zavonělo, určitě nebude špatná zpráva. Kdyby nic jiného, tak Atlas Pain tímhle albem potvrzují to, co možná na debutu nebylo až tak úplně jasné – že inspirace u finských kolegů Ensiferum je sice nepřeslechnutelná, ale proplétání se ven z pohanského lesa cíleně vede zjevně prosvětlenějšími cestičkami.

Takže od „Tales Of The Pathfinder“ čekejte (v porovnání s helsinskými pohany) méně adrenalinu, více melodií, nasládlejší pompu, daleko výraznější záplavu kláves, trochu bezradnosti v instrumentálních pasážích i občasné drobounké (a pocitově hodně nejednoznačné) špíčky. Uskřípaně ochraptělý a vytrvale našlápnutý hlas principála Samuela Faulisiho je tím, co Atlas Pain táhne do hustšího a agresivnějšího porostu, pompézně zpěvné melodické sbory skladby odlehčují a ve vzájemných dialozích to kapele ohromně jiskří a dalo by se říci, že pokud by Atlas Pain dali veškerý důraz právě na tenhle kontrast, měla by deska hodně silný tah. Co však milánské čtveřici docela odebírá sílu, to je jednak klávesově rozjařený optimismus, který občas dodá skladbám až zpívánkový charakter a pak bloudění v instrumentálních pasážích, jež poměrně často staví na poměrně jalových nápadech a nulové energii. Zkuste natlakovanou „The Moving Empire“ (to parádní piánové přeběhnutí v úvodu je mezi ve výše zmiňovanými špíčky tím nejvydařenějším), či „Kia Kaha“ s přitažlivou šamanskou atmosférou, kde to spojení heroické pompy a agresivity funguje (s varovným prstem u instrumentálních pasáží) dokonale a srovnejte je s optimisticky uvolněným „The Great Run“, které stále ještě má velmi silný drajv, nicméně nešťastnou diskopasáží kluci sáhnou k největšímu přešlapu desky, který předčí i lehce rozplizlý závěr v podobě hodně obyčejné „Shahrazad“ a zbytečně sáhodlouhé „Homeland“, jež obě (a tady je ta největší spojnice s minulým albem) rezignují na předchozí živočišnost.

Atlas Pain přichází s poměrně očekávatelným materiálem. I když by jim díky tomu asi kdekdo omlátil o hlavu jejich následování Ensiferum, je škoda, že se víc nedrží té agresivnější linie, kterou mají vážně zmáknutou. Takhle lze říct, že i když je novinka ucelenější než debutové album a dokáže pobavit, přece jen je náladově ještě krapet rozkolísaná. Nicméně začínám být přesvědčen o tom, že přesně to je směr, který Atlas Pain zcela systematicky sledují.

Savapip             


atlaspain.it

YouTube ukázka - The Moving Empire

Seznam skladeb:
1. The Coldest Year
2. The Moving Empire
3. Hagakure`s Way
4. Ódauðlegur
5. The Great Run
6. Kia Kaha
7. Baba Jaga
8. Shahrazād
9. Homeland
10. The First Sight of a Blind Man

Sestava:
Samuele Faulisi – zpěv, kytara, klávesy
Fabrizio Tartarini - kytara
Louie Raphael - baskytara
Riccardo Floridia - bicí

Rok vydání: 2019
Čas: 48:49
Label: Scarlet Records
Země: Itálie

Diskografie:
2017 – What The Oak Left
2019 – Tales Of The Pathfinder

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 04.06.2019
Přečteno: 534x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2020     RSS - články

stránka byla načtena za 0.1885 sekund.