Jsme hluboko v osmdesátých letech a ze školy čerstvě vylezlí bratři Abbottové (později známí jako Dimebag Darrell a Vinnie Paul) se po hodinách a hodinách poslouchání a velebení kapel jako Judas Priest, Aerosmith, AC/DC nebo Van Halen rozhodli, že založí vlastní kapelu s názvem Pantera a kromě přehrávání coverů od těchto velikánů začali pracovat také na svých vlastních písních. Ovšem ještě než kovbojové z pekla proslavili chůzi nebo pětiminutovku o samotě, byly to právě osmdesátky, kdy chtěla veleslavná Pantera znít jako Mötley Crüe nebo Def Leppard…
Nechvalně známá divoká dekáda, dnes označovaná pro kapelu jako „Glamtera“, čítala čtyři alba, v podstatě každé další bylo o malinko lepší než to předchozí, ale v konečném důsledku ani jedno z nich nevydalo na kvalitativní průměr tehdejší hudební produkce. Pantera ovšem kupodivu v tomto zajetém módu vydržela a průlom skutečně přišel až v roce 1990 s deskou „Cowboys From Hell“, kterou dodnes spousta fanoušků a kritiků považuje za skutečný zrod kapely.
Tehdejší sestava ve složení Terry Glaze, Rex Rocker, Diamond Darrell a Vinnie Paul na nic nečekala a ihned pod dohledem otce poslední dvou jmenovaných naskočila do nahrávacího procesu, jehož výsledkem je prvotina „Metal Magic“. Dnešní optikou až směšně naivní a krotkou desku není možné porovnávat s tehdejšími profesionálními produkcemi, natož s deskami „devadesátkové“ Pantery. „Metal Magic“ je produkt, který rychle zestárnul nejen svým zvukem, ale také svými postupy. Je to logické, skoro dvacátníci zkrátka neměli ani zkušenosti ani patřičné schopnosti, aby se mohli alespoň přiblížit svým vzorům a pohnout tak s hudebním světem. Vznikl tak velice vlažný debut, který v podstatě nudí od začátku do konce.
Jedním z hlavních neduhů desky je hlasový projev, rozsah a básnické střevo frontmana Terryho Glaze, který tvrdě narazil na své limity. O nic lépe na tom není ani zbytek osazenstva – rytmika je monotónní a nezáživná, kytary neostré a fádní, synťáky doslova hrůzné. Na druhou stranu už tehdy byl slyšet v náznacích obrovský potenciál sedmnáctiletého (tehdy ještě) Diamonda Darrella, který byl známý svým zápalem a každodenním několikahodinovým hraním na svůj vysněný nástroj. „Widowmaker“ nebo titulní „Metal Magic“ nabízí velice solidní kytarovou práci a celkově Diamondova hra předznamenávala pro kapelu velké věci.
V dnešním měřítku je „Metal Magic“ v prachu dějin zakořeněná jako směšná debutovka legendární kapely. Ještě než se mohl vylíhnout motýl, byla z Pantery nevinná a neškodná larva, která sbírala inspiraci kolem sebe a kvůli nezkušenostem a amatérismu tvrdě dopadla na zem. Pozitivní je, že texaskou čtyřku čekala už jen cesta vzhůru.
|
