Na konci osmdesátých let hledal Dave Mustaine do svých Megadeth sólového kytaristu a telefon zazvonil i u (tehdy ještě pořád) Diamonda Darrella. Ten nabídku zvažoval a možná by na ní i kývnul, ale měl jednu podmínku: půjde s ním i jeho bratr Vinnie. Tehdy ovšem hrál na bicí již Nick Menza a nakonec z nabídky sešlo. Mustaine si přizval do Megadeth Martyho Friedmana…a Pantera nahrála „Cowboys from Hell“. Asi to tak mělo být, chce se dodat...
Po desce „Power Metal“ hledala Pantera adekvátní profesionální vedení. Až když byli celkem osmadvacetkrát odpálkovaní různými hlavními labely, viděl kapelu naživo zástupce Atmo Records Mark Ross a ihned volal na velitelství s poznatky, že mu spadla brada a ať s Panterou okamžitě podepíšou smlouvu. Pantera se ještě týž rok zavřela do studia Pantego v Texasu a po dvou měsících měla hotovou novou nahrávku.
Po prvním riffu legendární úvodní vypalovačky nechává kapela celou rozpačitou dekádu a čtyři alba v nedohlednu. Tohle je totiž úplně jiná liga. Zatěžkané riffy se mísí s údernou rytmikou, rychlými sóly a hrubějším Anselmovým projevem. Je až s podivem, že desky „Power Metal“ a „Cowboys from Hell“ dělí od sebe pouze dva roky. Tady se totiž nenechal kámen na kameni a kapela působí úderně, razantně a brutálně. Kromě titulky nelze nezmínit beranidlo „Primal Concrete Sledge“ nebo „Domination“ s kultovním kytarovým sólem a masivním riffem. Pozadu nejsou však ani další kousky jako třeba „Heresy“ či „Shattered“.
Naopak „Cemetery Gates“, sedmiminutová balada, ukazuje, jak se Pantera posunula i ve skladatelské rovině. Kromě dokonalé kytarové práce (čistá kytara, sóla, hlavní riff) se zde vyřádil také Phil Anselmo, který si z minulé desky přinesl Halfordův ječák, jenž naplno využil právě v této písni. Závěr patří jeho duetu s Darrellovou kytarou, kde se střídají vysoké tóny kytary a hlasu a vytváří se tak jedinečné gradující finále skladby.
S odstupem času je nutno dodat, že druhá půlka alba už se lehce vleče a „Message in Blood“ či „The Sleep“ trochu kazí dojem z jinak neskutečně našlapaného „debutu“ kapely. Pantera prodělala průlom své kariéry a vytasila se na začátku nového desetiletí s naprosto jedinečným stylem, který si až do konce své kariéry pečlivě pěstovala. Odzbrojující kytarová práce a drsný Anselmův vokál najednou smetl všechny pochybnosti a zrodil se kult. Pekelní kovbojové ale zdaleka neřekli své poslední slovo.
|