Phil Anselmo se začínal vymykat z kontroly a na tour v roce 1995 několikrát došlo k soudním tahanicím díky jeho nevypočítavému chování (napadení ochranky, nařčení z rasismu). Vše se vyřešilo buď menší pokutou nebo veřejnými pracemi, ale zbytek kapely trnul, co příště frontman vyvede. Ten samý rok vydal Anselmův další projekt Down debut „NOLA“, který sklidil zasloužený úspěch. Kombinace stoner rocku, sludge metalu a jižanského rocku nepřímo ovlivnila i další album Pantery.
„The Great Southern Trendkill“ je deska plná extrémů. Na jedné straně se na albu nachází jedny z nejtvrdších a nejrychlejších věcí (titulní song, „Suicide Note Pt. II“, „Living Through Me (Hell´s Wrath)“), snaha o pokračování v trademarku o jednom riffu („Drag the Waters“) a na straně druhé zase zklidnění a zapracování atmosférických věcí s plíživými riffy a dublovanými instrumentálními i pěveckými efekty („10´s“, „Floods“, „13 Steps to Nowhere“). Zejména poslední inovativní přístup byl po královské jízdě v minulých letech nečekanou odbočkou a zároveň znamením, že kapela nechce přešlapovat na místě a je otevřená různým experimentům.
Kromě několika doprovodných vokálů i ze strany hosta Setha Putnama lze na albu slyšet dvanáctistrunná akustická kytara nebo klávesy („Suicide Note Pt. I“). Snaha o odlišnost se občas míjí účinkem, když je třeba protrpět minutovou mezihru v „Living Through Me (Hell´s Wrath)“ anebo závěr desky je ve znamení dvouminutového fade in v „(Reprise) Sandblasted Skin“. Vinnie Paul už vyprofiloval svůj styl a mimo kopírování riffů svého bratra našel zalíbení v rozkladu rytmu do přechodů. Dimebag Darrell opět splnil svůj úkol a svou kreativitu vložil nejen do riffů, ale i do svých nezapomenutelných kytarových sól. Časopis Guitar World označil sólo ve skladbě „Floods“ za 15. nejlepší na světě, přičemž se do žebříčku dostaly i další klasiky z dílny mistra – „Cemetery Gates“ a „Walk“. Dimebag se stal patrně nejvlivnějším metalovým kytaristou 90. let a tento status lze obhájit hned několikrát v riffech a sólech na každém albu Pantery.
Často přehlížené album sice nedosahuje absolutní špičky kapelního portfolia, ale rozhodně má co nabídnout a k některým pasážím je snadné se opakovaně vracet. „The Great Southern Trendkill“ už ale není tak přímočará deska jako její předchůdci, a tak leze do uší už kvůli zmíněným experimentům ve zvuku a ve skladatelském přístupu poněkud pomaleji, než je na Panteru obvyklé. Určitá roztříštěnost na albu může být zapříčiněna také faktem, že nástroje byly nahrány v Dallasu a Phil Anselmo posléze nahrával zpěv a vokály ve studiu Trenta Reznora v New Orleans, což jen potvrzuje tehdejší ne úplně ideální situaci v kapele.
Pár měsíců po vydání desky se alkoholové dýchánky a závislost na heroinu vystupňovaly – Phil Anselmo se předávkoval a prodělal zástavu srdce. Po zákroku se ihned omluvil kapele s dodatkem, že drogy nadobro zmizí z jeho života. Pantera využila hluchého místa a vydala live album „Official Live: 101 Proof“, které zahrnovalo jak největší hity kapely, tak i dvě nové studiové nahrávky „Where You Come From“ a „I Can´t Hide“.
|
