Když před čtyřmi lety přišli Metalcraft se svým pilotním třískladbovým EP „Feel The Fire“, dýchala z této krátké nahrávky nostalgie, svěžest i radost. Debutové full-album „Cannonball“ sice přicházelo na svět o něco déle, než kluci původně plánovali, ale ať už bylo důvodem zdržení cokoliv, stoprocentně se vyplatilo nechat vše naplno dozrát. Byť hard rock Metalcraft neztratil nic ze svých osmdesátkových inspirací, ta obrovská porce energie a živočišnosti, kterou deska s velmi přiléhavým názvem přináší, setřela veškerý nostalgický pel, a ve velmi chytlavém duchu, s ohromně posílenou svěžestí, způsobem start – cíl vítězí tím, že strašně snadno rozpohybuje každičký sval v těle.
Jako z učebnice – řezavý a charismatický vokál Hanze Fuhrmanna, nevtíravé, jednoduché a přitom velmi přitažlivé riffy, živá kytarová sóla, houpavě důrazná a dynamická rytmika, velmi silné (až stadionové) refrény, silná kooperace sborů a sóĺového zpěvu v parádně vygradovaných, zapamatovatelných a zpěvných refrénech, vytrvalý nadhled, melodická lehkost a skladby dlouhé přesně tak akorát, aby Metalcraft maximálně vytěžili veškeré nápady a přitom skladby fungovaly jako přesné střely. To je charakteristika většiny z desítky skladeb, které se strašně snadno zavrtávají do uší – pulsující titulka s acceptovsky řezavým riffem, vyhroceným sólem a nadupaným refrénovým dialogem, ostrá divočina (v kontextu desky) „Live Or Die“, staromilsky silně očouzená „Fly To High“ s ultramelodickým refrénem, či „Touch Of Hell“ s ohromně působivou vícehlasou pasáží, to vše jsou kousky, v nichž (před čtyřmi lety celkem nenápadně vykukující) zvíře melodicky naprosto zdivočí.
Výjimku tvoří tři skladby – písničkářsky poetická „I Don´t Wanna Live In Paradise“ a emotivně pohodová balada „When The Stars Are Falling Down“ se zastřeným vokálem tvoří velmi silný protipól k výše zmíněné energičnosti. „Digital Killer“ je paradoxně jediná skladba, do níž lehce promluví současnost (byť jen v podobě krátké digitální infiltrace v úvodu), aby pak stylově zapadla do zbytku kolekce, i přes to se svojí syrovostí lehce vymyká z celkové lehkosti, díky čemuž působí docela násilně - naštěstí ne natolik, aby narušila šmrnc celého alba.
Takže „Cannonball“ do přehrávačů a … FIRE!!!
|
