Jsou to dva roky, co spojení španělských muzikantů (až na jednu výjimku propojených s power metalovými Darksun) se švédským zpěvákem Robem Lundgrenem představilo pod hlavičkou Reveal své první album „Timeline“. Šlo v podstatě o univerzální přehlídku power metalu, španělsko-švédská šestice nepřinesla nic jedinečného, či zásadního, ale ono někdy může stačit, když nabídnete velmi dobře zahranou muziku, která žánrového příznivce plně nasytí. V prvním kole přesně tohle Reveal dokázali naplnit, v druhém už v téhle roli pokulhávají.
Jako by Reveal ve všech těch zásadních elementech – energie, melodičnost, harmonie, chytlavost – špetku ubrali a od minula jeli pouze na setrvačník. Vláčnější a dramatičtější „The Name Of Ra“ s příslušnou územní příchutí, vypjatým zpěvem a refrénem, který má lehkost a švih, i následná splašená „I`m Elric“ s určitou dějovou poťouchlostí působí celkem přitažlivě, a i když nepřináší na úvod nic zásadního (což může působit jako určité varování), představují zdravý základ, na kterém by se mohlo dát dobře stavět. Jenže ani v jedné z následujících položek už se kvalitu skladeb a jejich nápaditost vylepšit nepodaří. Přitom ze svižně agresivních a dobře vygradovaných „The Crussaders“ s nabroušeným zpěvem, či v příjemně melodickém „Road Of Never Ending“ s hodně povědomým refrénem a vrcholem v tradičním a capella motivu je zjevné, že Reveal dobré skladby psát nezapomněli, jen jim chybí výraznější vzletnost, chytlavější nápad, víc adrenalinu. Klávesy Eleny Pinto jsou poměrně bohaté, dvojice kytar se s černobílými klapkami občas harmonicky příjemně pomazlí a sem tam se do sebe i dravě zakousne a hlas Roba Lundgrena je tradičně silný a obratný, nicméně občas je příliš dominantní, čímž je za ním ta instrumentální barevnost trochu poschovávaná. I portfolio hostí je letos o něco skromnější - nejvýraznější tváří je Derek Sherinian s povedeným klávesovým sólem v „It`s Only Show“, slibná účast japonské zpěvačky Saeko (už dlouho o ní nebylo slyšet) není v bonusové variantě této skladby kdovíjak přínosná…
Kdyby Reveal patřili k letitým stálicím power metalové scény, řekl bych, že letos hrají těžce na jistotu. Jenže vsadit na tuhle taktiku na svém teprve druhém albu se nejeví jako úplně ideální nápad. Příslib, který dávalo debutové album, je (zásluhou sice opět dobře zahraného, nicméně daleko tuctovějšího obsahu) jednoduše ten tam. „Overload“ je prostě takové obyčejné standardní power metalové album.
|
