Pokud budeme chtít řešit někoho, kdo neustále zraje jako víno, na přetřes určitě přijdou i italští Elvenking. Parta, která během dvaadvaceti (!) let své existence prošla zajímavým hudebním (a vlastně i personálním) vývojem, postupně si vybudovala svůj nezaměnitelný výraz a styl, natočila devítku alb, na kterých nikdy nešlápla vedle a vždy si udržela velmi vysokou laťku. V téhle situaci označit jubilejní desáté album „Reader Of The Runes – Divination“ jako to nejlepší, které kdy natočili, je od kapely velmi sebevědomé (odhlédněme od nezbytné PR masáže)…
Největší překážku na téhle cestě – totiž fakt, že se kapela stoprocentně drží vlastního stylu, takže nemůže moc překvapit a nabídne vlastně „jen“ to, co se od ní očekává – Elvenking snadno zdolají jiskrou, entusiasmem a nadhledem, ze kterého je přímo hmatatelně cítit, jak elfy jejich muzika baví. Skočné melodie, dokonalá symbióza akčně zhrublých pasáží s atmosférickými, příběhová výpravnost, hudební propracovanost, osobitě neposedné housličky, to vše z Elvenking padá tak neskutečně lehce a přirozeně, že poslech téhle desky představuje nespoutanou radost od první do poslední noty. I tu nejtěžší zkoušku – závěrečnou titulní téměř jedenáctiminutovou kompozici, jejíž dovětek „Book I“ zní velmi slibně – zvládne kapela s neskutečnou bravurou a elegancí, neboť je velmi jednoduché si tenhle rozsáhlý a příběhový nadýchaný kousek se strhující energií představit jako součást živých vystoupení. Je pak jasné, že natlakovanější a přímočařejší kousky („Warden Of The Bane“ s potměšilou kytarou, plíživým zpěvem a živě neposedným refrénem, „Heathen Divine“ s poetickým úvodem, lehkou majestátností, divokou kadencí Damnova vokálu a vzrušující spoluprací se sborovými nápěvy, a zejména dramatická „Silverseal“ s temnějším výrazem a slastným refrénovým uvolněním) zabírají jako ohromně účinná adrenalinová bomba.
Kandidáta na nejsilnější album v historii kapely pak z „Reader Of The Runes – Divination“ dělá i skutečnost, že od silných melodií, živelného nasazení a velmi vydařených nápadů kapela po pocitově mohutném začátku alba ani v dalším průběhu neustoupí (jak se jí to stalo na minulé desce). A když mezi nejsilnější položky velmi konzistentního alba lze zařadit i nevtíravě hitovou taneční romantiku „Eternal Eleanor“ se silným folkovým nádechem, je zjevné, že Elvenking jsou skutečně v excelentní formě.
Možná to nemusí být na první pohled (a ani poslech) úplně jasné, neboť album „Reader Of The Runes – Divination“ plně rozkvétá až při plném vstřebání všech jeho vůní, ale rezultát je jasný – Elvenking jsou znovu na svém vrcholu!
|
