Kdybychom použili vztahovou terminologii a přenesli ji do hudebního světa, pak by americký umělec Joel Grind musel být diagnostikován jako chorobný záletník. Neumí být totiž monogamně věrný žádné ze svých partnerek, tedy kapel, naopak ustavičně přelétá od jedné ke druhé, k tomu si zaskočí na hostující rychlovku k jiným spolkům, z nichž mnoho dokonce rovnou pase (produkuje). Z celkového pohledu se dá ale přece jenom tvrdit, že Joelovy city vždy nejvíce patřily projektu Toxic Holocaust, se kterým vydal již pět studiovek a letos přidává šestý zářez s titulem „Primal Future: 2019“.
Pro ušní soustavu to znamená crossoverovou krmi, kdy se na jednom talíři potkává speedmetalové maso s thrash´n´rollovou přílohou a ostrou punkovou omáčkou. Úvodní chod „Chemical Warlords“ je v tomto ohledu naservírován řemeslně precizně, ale také nijak zvlášť speciálně. To následující sousto „Black The Code“ už nabízí zajímavější chutě, riffy se vpíjí do těla rychleji, speciální koření dodává divoké melodické sólo. „New World Beyond“ je thrashovým maršem, který i díky „tlampačovému“ zpěvu připomene produkci Amíků Power Trip, ovšem s menším nábojem. „Deafened By The Roar“ už zase naplno nahodí rytmický řetěz, v jízdě nepoleví ani spídovka „Time´s Edge“. Vše se dobře poslouchá, zároveň však začíná bublat podezření, že to celé bude na jedno brdo, a hlavně bez vyššího podílu vnitřní energie.
Což se brzy potvrdí a situaci nezachrání ani rvavé Grindovy fráze nebo příklon ke klasickému heavy metalu ve skladbě "Cybernetic War". Tentokrát chybí stylová svůdnost a hravost minulých alb, mně osobně pak úplně nesedí ani jistě záměrný, ale málo řezavý sound (opět se silnou inklinací k osmdesátkám). Jediná opravdu skvělá položka se krčí až na předposledním místě playlistu. Kus "Aftermath" svým blackened-thrashovým nábojem konečně naváže na nejpovedenější songy této smečky, na nějaký zvrat ve vnímání desky to už ale není a je evidentní, že si předák Toxic Holocaust v roce 2019 vybral slabší autorskou chvilku.
|
