Den památky zesnulých se zdá být naprosto ideální datum pro oslavu temné gotické subkultury. V pořadí již čtvrtá Magická noc trubadúrů tentokrát změnila místo svého obvyklého konání a z Kralup nad Vltavou (domovina pořadatele akce R.X. Tháma z kapely Bratrstvo Luny) se přesunula do pražského Divadla Za plotem, nacházejícího se v areálu Bohnické psychiatrické nemocnice, což alespoň z mého pohledu je změna velmi vítaná. Slovo „noc“ z názvu akce může působit lehce zavádějícím dojem, neboť start této výjimečné sešlosti byl naplánován už na pravé poledne. Na návštěvníky čekal pestrý kulturní program, který přinášel nejen koncerty, ale i divadelní představení, besedy a mnoho dalších zajímavých atrakcí. Moderování této nevšední události, která dostala podtitul Chrám fénixů, se ujal legendární hudební publicista Petr Korál.
Zahájení akce proběhlo krátce po dvanácté hodině v salónku v prvním patře divadla. Sám pořadatel R.X. Thámo pronesl úvodní slovo a symbolicky uctil památku zesnulých zapálením svíčky. V té době bylo přítomno pouhých dvacet lidí, což je velká škoda, neboť dvojice besed, která bezprostředně poté následovala, by si rozhodně zasloužila početnější obecenstvo. Hostem té první byl zakladatel serveru Manipulátoři.cz Petr Nutil a diskutovalo se na téma věrohodnost informací v médiích. Musím se přiznat, že mě jeho vystoupení bavilo o poznání víc než následující beseda s předsedou Klubu Karla Kryla Vojtěchem Klimtem. Jméno Karla Kryla se ten den skloňovalo opravdu hodně, neboť IV. Magická noc trubadúrů byla věnována právě jemu. Díky ostravskému písničkáři Pavlu Kohnovi jsme si mohli Krylovu tvorbu vychutnat hezky živě v průběhu celého dne. Už během besed zaznělo několik písní tohoto moderního trubadúra, mezi nimiž nechyběly ani takové šlágry jako „Morituri te salutant“ nebo „Bratříčku, zavírej vrátka“.
Poté se program přesunul do hlavního sálu divadla. Komedie s názvem Genderama, kterou představilo nezávislé divadelní studio De Facto Mimo, musela vykouzlit úsměv na rtech i tomu největšímu morousovi. Povedená satira, pojednávající o věčné válce mezi pohlavími krom hromady výborných vtipů pobavila i řadou trefných narážek na dnešní podivnou dobu. Jedna z hereckých rolí patřila i bubeníkovi skupiny XIII. století Pavlu Štěpánovi. Následující a výrazně kratší představení, pojmenované Děsivý Bohnstein bylo sice prezentováno jako horor, ale ve skutečnosti se jednalo také o bláznivou frašku a nutno dodat, že vskutku s nečekanou pointou. Závěr programu „na sezení“ obstarala dívčí taneční skupina Naděje, která si jako hudební doprovod pro své vystoupení vybrala skladbu „Julie umírá každou noc“ od XIII. století.
Aby bylo možné divadelní sál předělat na prostory vhodné pro rockové koncerty, přesunul se program ven před budovu divadla, kde už v té době byla pořádná tma a docela kosa. Po krátké poctě Karlu Krylovi došlo na historický šerm, který obstaral spolek Rytíři Fortuny. Pánové a dáma si pro nás připravili zajímavé vystoupení propojené dějem s veršovanými dialogy.
Úderem devatenácté hodiny nastal čas na hlavní bod programu a důvod, proč většina přítomných (jejich počet se od poledních hodin několika násobně navýšil) do Divadla Za plotem přišla – vystoupení dvou nejzásadnějších hudebních spolků domácí gothic rockové scény. Jako první šlo na řadu Bratrstvo Luny. Kralupská šestice s novým basákem měla připravený hodinu trvající pestrý set, během kterého došlo i na křest alba „Luna nad Iglau“, na kterém spojila síly s Petrem Štěpánem, frontmanem spřízněné smečky XIII. století. Desku přišli pokřtít již zmíněný Petr Korál a Vladimír Kočandrle (jednatel Warner Music Czech Republic). Samozřejmě došlo i na pár ochutnávek z nového počinu. Dva kousky si s kapelou střihl také Petr Štěpán. Už bez něj pak pánové přihodili ještě třetí v podobě cover verze letitého hitu „Pochod hrdinů“ od punkových HNF (tedy kapely, která předcházela vzniku formace XIII. století). Velký ohlas sklidily skladby „Volání mrtvých básníků“, věnovaná Karlu Krylovi a „Bílé Karpaty“, kde kapelu doplnily dívčiny z taneční skupiny Naděje. Svůj (možná až zbytečně krátký) set ukončilo Bratrstvo Luny hitem „Signum Diabolicum“. Kapela předvedla skvělý výkon i zvuk byl velmi slušný, jen to publikum mohlo být trochu živější.
Krátce po půl deváté za zvuků tradičního intra vstoupili na scénu pánové a dáma, které všichni známe jako XIII. století. Jihlavská formace začala klasicky duem skladeb „Kabarette Voltaire“ a „Katakomby“. I během jejich vystoupení došlo na křest desky. Jihlaváci před nedávnem pustili do světa kompilaci „Frankenstein“, která kromě dvou nových věcí (obě zde zazněly), obsahuje singly posbírané z různých nahrávek. Slavnostního aktu se opět ujala dvojice kmotrů Korál a Kočandrle. Tentokrát se ovšem nekřtilo klasicky vodou ani jinou tekutinou, ale hezky po goticku se věštilo z tarotových karet. Kapela předvedla klasický set list, kde nechyběl žádný z jejich největších hitů. Dokonce došlo i na „Upíra s houslemi“, ve které tento nástroj skutečně živě zazněl. Nadšené publikum (výrazně živější než v případě Bratrstva Luny) odzpívalo s kapelou refrén nesmrtelné pecky „Justina“. Čtveřice původně ukončila svůj set klasicky cover verzí Olympicu „Karneval“, ale téměř úplně zaplněný sál ji nenechal zmizet bez přídavků. Takže se dostalo i na další nesmrtelné fláky „Elizabeth“ a „Růže a kříž“, kterými jihlavská formace své mimořádně vydařené vystoupení ukončila.
Playlist: Kabarette Voltaire, Katakomby, Phobia nocturna, Transylvanian Werewolf, Frankenstein, Chaotica, Upír s houslemi, Justina, Karneval, Elizabeth, Růže a kříž
Na úplný závěr ještě písničkář Pavel Kohn zahrál ten den již po druhé „Morituri te salutant“ a přesně ve dvacet dva hodin akce skončila. Čtvrtá Magická noc trubadúrů se nad očekávání povedla. Vše fungovalo výborně, včetně skvělého občerstvení bez front. Navíc jako nevšední suvenýr z akce si mohl každý odnést šestnáctistránkový výtisk novinového manifestu Trubadúr, který byl vytvořen speciálně pro tuto příležitost. Dá se v něm dočíst například o důvodech, které vedly k přemístění této jedinečné události z Kralup do Prahy. Pevně věřím, že se nejednalo o poslední ročník a že nejpozději za dvě léta se opět na této nevšední oslavě temné kultury opět potkáme.
|
