Italští melodici Great Master v minulosti hodně míchali se sestavou, zakladatel Jahn Carlini se ale nikdy nenechal odradit a svoji pirátskou bárku pořád statečně prohání powermetalovým mořem. Ke změnám došlo i po vydání alba "Lion & Queen" (2016), kdy se obměnila většina hudebníků, po stránce kvality se ale nic zásadního nestalo, spíše je na místě spekulace, že každé další protivenství jenom vlije Carlinimu do žil vyšší dávku autorského entuziasmu.
Aktuální album jasně definuje téma obalem, titulem nebo názvem songů a je opět důvodem k otevření flašky rumu pro všechny příznivce nejproslulejších pirátů Running Wild. Italům je ale nutné přičíst ke cti, že jejich odkaz nezneužívají (ještě dál mají k bujarým hopsačkám à la Alestorm), jenom se nechávají lehce inspirovat typickým zvukem německé kapely a zbytek už jsou schopni podchytit ve vlastní osobité režii. Ta se vyznačuje profesionálním produkčním zázemím (sound z dílny Simone Mularoniho nemá chybu), kterému dodává třpyt nový zpěvák Stefano Sbringnadello se zcela ideálním hlasovým výrazem.
Většina alba se nese v pečlivě budovaném rytmickém tónu, kdy hudebníci dbají na náladotvornou epiku, sbory a téměř scénáristicky doslovné vyprávění pirátských příběhů. Občas se to daří, někdy ale začne být povlávání na poklidných melodických vodách dosti zdlouhavé ("Over The Seas", "A Hanged Man"), proto přijdou zvlášť vhod zrychlené úseky písní "Towards The Sunset", "Skeleton Island" a "War", kterou lze díky celoplošné nápaditosti považovat za nejchytlavější moment nahrávky. Jako protipól je naopak možné vyjmout (skoro) titulku "Skull And Bones", kdy se Italové jedinkrát uchýlí k hopsavému pojetí, a to dokonce s příchutí à la Divokej Bill, což na mou ušní soustavu nepůsobí vůbec dobře. Fošna Italů je dílem pro posluchače, kteří nikam nespěchají a zároveň nečekají bůhvíjaké zázraky. Ti ostatní nechť zkusí alespoň rychlé skladby, případně se uchýlí k čerstvé novince švédských Crystal Eyes, kteří rovněž nalézají inspiraci u Running Wild, a činí tak ještě o poznání poutavěji.
|
