V souvislosti s novým albem Pretty Maids je na místě položit si dvě zásadní otázky. Čekali byste od této dánské party nějaké úhybné manévry z jejich osobitého stylu, postupů, nálad a nápadů? A hlavně, chtěli byste, aby se do něčeho takového ústřední dvojice Ronnie Atkins a Ken Hammer vůbec pouštěla? Patříme-li společně do té skupiny, která na obě otázky odpoví jednoznačným „ne“, patrně se shodneme na tom, že „Undress Your Madness“ jede přesně v té špičkové formě, jež Pretty Maids už léta neopouští a kterou lze charakterizovat jednoduchým souhrnem - parádní nápady, úžasná melodičnost, excelentní muzikantské provedení, dokonalé technické zpracování. Pokud jste však na některou z otázek odpověděli ano, patrně můžete žehrat na to, že ta linie je velmi konstantní a že některé skladby (nejen v rámci dalších kousků v diskografii, ale i v rámci samotného novinkového alba) už mohou být zaměnitelné.
Ale i přes tuto potenciálně jedinou možnou výtku je procházka po „Undress Your Madness“ fascinující. Otvírá ji po vcelku standardním intru ohromně natlakovaná a pulsující „Serpentine“ s dráždivou atmosférou, hymnicky zpěvným refrénem, nezaměnitelným hlasem se špetičkou jedu a úžasně vzdušným kytarovým sólem. Přes uvolněnější „Firesoul Fly“ s podprahovou tanečností a refrénovou skandovatelností vede cesta k titulní skladbě, ve které Pretty Maids v úvodu velmi akčním způsobem zahromují, aby opět v parádně vyhroceném refrénu zamířili do výšin hitovosti. První z pomalejších kousků „Will You Still Kiss Me (If I See You in Heaven)“, má potenciál rozhoupat našlapaný stadion a v těchto prostorách by spolehlivě fungovala i optimistická a vyzrálá skákavka „Runaway World“. Samozřejmě, že Pretty Maids nezapomínají ani na svoji temnější tvář. V přímočařejší „If You Want Peace (Prepare for War)“ a zejména v našlápnuté „Slavedriver“ s chytrým zvolněním atmosféra dokonale zhoustne, aby ve zpěvné „Shadowlands“ zase najela na vzdušnou pohodu a optimismus. Dravější „Black Thunder“ pak kousavě syrovým bouřením ideálně připraví půdu pro emotivní finále v elegantní baladě „Strenght Of A Rose“.
Dá se jednoznačně říci s tím, že na téhle vzrušující procházce po velmi košatém hard n` heavy lese nezakopnete byť jen o jediný nezvyklý kamínek. Pretty Maids jedou dál bez jakéhokoliv překvapení (to jediné přišlo krátce před vydáním desky, když řady kapely opustil bubeník Allan Sorensen), ale ono to stále bez výhrad funguje. Vzhledem k tomu, že tuhle dánskou partu řadím mezi ty spolky, u kterých je spolehlivost jednoznačně ku prospěchu věci, je jasné, že hodnocení „Undress Your Madness“ musí opět poletovat ve velmi vysokých sférách. I (svým způsobem) hra na jistotu může být nekonečně jiskřivá.
|
