26.05.2020
ALDO NOVA
Kanadský rocker, někdejší spolupracovník Jona Bon ..více

26.05.2020
RATT
Že by se konečně blížila k vydání comebacková deska ..více

26.05.2020
SEETHER
Post-grungeová parta z jihoafrického hlavního města ..více

26.05.2020
FERAL LIGHT
Milovníci válek a historie hrající black n`roll po vzoru ..více

26.05.2020
SUBSIGNAL
První živé CD ve své historii fanouškům nabízí ..více

26.05.2020
MAELSTROM
Progresivní thrasheři z Velké Británie, kteří kariéru ..více






PARADISE LOST - Obsidian
Poslední vývoj PL mi taky úplně nesedí. Obsid ..

PARADISE LOST - Tragic Idol
Od svého vydání je Tragic Idol mou nejoblíben ..

PARADISE LOST - Obsidian
Já mám naopak Medusu hodně rád. Sedlo mi to te ..

PANTERA - Reinventing the Steel
Ke Znovuobjevení oceli jsem se dostal až časem ..

PANTERA - The Great Southern Trendkill
Brutalita a progrese dosáhla na této desce svéh ..

PANTERA - Far Beyond Driven
Tohle album je prostě zrůda napěchovaná dynami ..

PANTERA - Vulgar Display of Power
Pantera ukázala,proč se tak jmenuje. Změnila se ..

PANTERA - Cowboys from Hell
Jediná decentní chybka tohohle alba je to,že Di ..

PANTERA - Power Metal
Vůbec se nedivím,že mnoho lidí bere tohle albu ..

PANTERA - I Am the Night
Zae mírné zlepšení,ale to hlavně Dimově kyta ..




Za poslední měsíc:
Zdeněk ČERNÝ (TITANIC) - Kluci se vyblbnou v Cradle Of Filth a v Titánech budou klidnější
1211x

VAN HALEN - Balance
977x

Adrian TĂBĂCARU - Lucifer-A rock opera
842x

Michal PIXA (VISACÍ ZÁMEK) - Čas letí jak splašená punková kráva
836x

VAN HALEN - Van Halen III
745x

TRIVIUM – What The Dead Men Say
736x



12.06.2020
GOSPEL OF THE FUTURE, DROM, OR, atd......
Dub nad Moravou, začátek od:13:00, vstupné:

12.06.2020
TASS, HAKMAK, MARASTIC BLUES, POZOR MAMUT...
Havlíčkův Brod - Oko klub, začátek od:20:00, vstupné: 150

13.06.2020
KÚROVEC, VPV, SALAZAR, BANDA...
Havlíčkův Brod - Oko klub, začátek od:20:00, vstupné: 150



článků celkem: 7665
recenzí: 6299
reportů: 571
rozhovorů: 409













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


DEVIN TOWNSEND, HAKEN - 28.11.2019, klub Roxy, Praha

Vždycky platilo, že jakmile je v klubu Roxy hodně lidí, nastane pořádné horko. A co teprve když je vyprodáno? 28.11.2019 vyprodáno bylo. Přijel totiž Devin Townsend, který se do Roxy vrací pravidelně a má u nás tolik fanoušků, že by klidně snesl i větší prostory. Na návštěvníky koncertu čekaly poměrně přísné podmínky, bylo nutné odevzdat plastové láhve a proběhla rychlá kontrola, zda u sebe nemáte něco nebezpečného. Ne že by se jednalo o něco špatného, ale v jiných klubech jsem se s tím nesetkal (na velkých koncertech na stadionech či halách je to samozřejmost). V mezipatře krom šaten byl připraven prodej Devinova merche a také „kolo štěstí“, což by člověk na metalovém koncertě nečekal. Mohli jste vyhrát, triko, ponožky, ale také setkání s Devinem.

Ve tři čtvrtě na sedm rozduněly Roxy první tóny prog metalu britské kapely Haken. Dnes už klidně můžeme o Haken hovořit jako o hvězdách moderního progu a tak se od nich i hodně čekalo. Rozhodně nezklamali. Nazvučení sice občas dělalo z hudby trochu zvukovou kouli, ale celkově se povedlo tak, aby si posluchači užili všemožné detaily hudby Haken. A to především masivní math metalové riffování, moderní klávesové rejstříky a výraznou rytmiku. Výraznou postavou kapely je samozřejmě zpěvák Ross Jenkings, který předvedl jistý výkon. Ačkoliv mě osobně jeho barva hlasu není úplně příjemná, musím uznat, že zpíval dobře (ale je také možné, že jsem rozmazlen tím, co předvedl Einar Solberg z Leprous minulý týden). Haken svým výrazem pak občas působili jako propojení surovosti Meshuggah s lehkostí Dream Theater. Jedním z vrcholů jejich setu byla velice melodická a přístupná „Earthrise“ a poté naopak instrumentální „riffivačka“ „Nil By Mouth“, kde se ukázaly úžasné muzikantské schopnosti Haken. Britové působili sympaticky, pohodově, ale i vcelku staticky. Teprve s koncem koncertu, jsem měl pocit, že se kapela uvolnila a začala si hraní více užívat.

Osm hodin, čas na jednu z největších osobností progresivní scény. Od Devina Townsenda se očekává hodně hudby, ale také mnoho legrace. Tento koncert přinesl ale hlavně spoustu pohody. Na jednu stranu je škoda, že skončil DTP (Devin Townsend Project), na druhou byl koncert o to zajímavější. Člověk totiž nevěděl, jak Devin show pojme.

Karibik. Projekce pláže a palem na plátně za bicími či na bočních zdech sálu. Podium ozdobily také palmy a hudebníci přišli v barevných karibských košilích. Prostě pohodička. Nechyběly ani drinky. Show odstartovala „Bordelands“, která korespondovala s výzdobou scény a navodila tak patřičnou atmosféru. Zajímavá byla koncertní sestava. Hodně potěšila přítomnost Ché Dorval, krásné a éterické kanadské zpěvačky a kytaristky, jež s Devinem spolupracovala na deskách „Ki“, „Transcendence“ a „Empath“ nebo na projektu Casualties Of Cool. Kytarové mistrovství převedl Mike Keneally, který hraje například s Joem Satrianim či Stevem Vaiem, podílel se na deskách Mastodon, Ulver nebo Dethklock. Bicím kraloval Morgan Agren, který se objevil už na albech „Ki“, „Z2“, „Empath“, ale známý je také z působení v prog rockové kapele Kaipa. Překvapil i dívčí pěvecké trio.

Začátek byl pohodový a veselý. Devin se usmíval jak sluníčko a jak jsme u něj zvyklí, hodně komunikoval s publikem. Skladby z novinky „Empath“ úvodu vládly. „Evermore“ přidala onen metalový element (což podpořila i následná „War“) a „Sprite“ zas nabídla krásnou melodickou linku. Zvuk byl povedený, což je i tím, že Devin nehrál tolik „tvrdé“ skladby. Přece jen v metalových pasážích kytary trochu víc řvaly, než by bylo vhodné a syndrom „zvukové koule“ se také místy objevil. Avšak, většinu koncertu musel být posluchač naprosto spokojený, protože ony problémy byly jen okrajové.

Asi nejlepší částí show byla její „Ki“ pasáž. „Coast“, „Gato“, „Heaven Send“ a “Ain´t never Gonna win“ zněly báječně a posluchač si především mohl užít Devinovo (samo sebou to platí i pro ostatní muzikanty) umění. Show totiž malinko zvážněla a milovník prog rocku si mohl vychutnat skutečné hody. Devin už dříve avizoval, že na podzimním turné se chce oprostit od všemožných technických hračiček, které používal v minulosti a chce dát prostor i improvizaci. Je pravda, že „Ain´ never Gonna win“ byla vlastně jedním velkým jamem. I přes zvážnění nechyběly vtípky. Například když si bubeník Morgan vzal do čela podia „bubenickou kostku“, Devin hrál jak na kytaru, tak se mu pletl do bicích a Morgan se nenechal zahanbit a oplatil Devinovy stejnou mincí. Tohle vzájemné pošťuchování se objevovalo i po zbytek koncertu.

Při „Heaven Send“ si Devin pohrál s diváky. Skladbu několikrát přerušil, aby v polovině monologu zničehonic spustila skladba znovu. Nelze opomenout skvělý zpěv Ché Dorval. Trochu mě překvapilo, že za klávesy se postavil Diego Tejeida z Haken a působil daleko živějším dojmem než v setu se svou domovskou kapelou. Fanoušky jistě potěšilo zařazení koncertní klasiky „Deadhead“, po ní Devin popustil uzdu humoru. Na podiu se objevila Ché v šatičkách jak pro baletku a…Devin v sukni. Následná takřka operní „Why“ z nové desky tak působila velice humorně (vtípek střídal vtípek), přesto byl člověk v úžasu, co vše je Devin schopen uzpívat (operu i muzikál).

Do skoku a tance pak Roxy rozhýbalo „Lucky Animals“. Neuvěřitelné stylové veletoče (od diska po death metal) nabídla „Genesis“. Jedním z vrcholů koncertu byla akustická podoba“ Spirits Will Collide“. Devin na akustiku, Ché a tři vokalistky si s písní poradili tak, že ji považuji za lepší než originální albovou verzi. Devin si udělal i srandu z dnešní podoby „přídavků“, kdy už jsou v podstatě jasně dané a nijak nepřekvapí. V Devinově případě překvapil jejich výběr. Cover od The Trammps „Disco Inferno“ byl neskutečně zábavný a velký prostor dostala opět Ché, která již zpívala v krásných šatech. „The Black Page 1“ od Franka Zappy byste nejspíš jako přídavek také nečekali. Úplnou tečku za vystoupením udělala klasická hitovka „Kingdom“.

Večer to byl parádní. Skvělé muzikantské výkony a pohodová atmosféra. Devin opět prokázal, že jeho koncerty jsou vždy zážitkem. Pokud na něj chodíte pravidelně, zjistíte, že postupně uslyšíte skladby ze všech jeho období. Setlist je příjemně obměňovaný. Návštěvníci si mohli za jediný koncert užít různé styly hudby od vážné hudby až po death metal. Věřím, že návštěvníci Roxy ten večer opouštěli Roxy s úsměvem na tváři a pocitem, že hudba může být naprosto osvobozující.

Supermartonátor             


FB Devin TOWNSEND

www.hakenmusic.com

Foto: Supermartonátor


Vydáno: 02.12.2019
Přečteno: 842x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2020     RSS - články

stránka byla načtena za 0.17939 sekund.