Nepovede se každému prožít na pódiu třiatřicet let. Thrasheři Debustrol už od loňského roku slaví svá Antikristova léta na tour s příznačným názvem "33 let Antikrista". Za to, že s námi v rozhovoru tuto dlouhou historii od samotných počátků až do současnosti prošel, patří kytaristovi a zpěvákovi kapely Kolinssovi velký dík.
Debustrol vznikl v roce 1986, zakládajícím členem jsi ty a Melmus. Ovšem úplný začátek přišel už někdy v roce 1983. Vzpomeneš si, co pro tebe bylo tím hlavním impulzem a následně hnacím motorem k založení kapely thrash metalového ražení, které tehdy u nás ještě téměř neexistovaly?
V roce 1983 jsme se rozhodli s Melmusem založit kapelu, která se jmenovala Modrý kabát a na starej kazeťák jsme tehdy nahráli prvních asi pět písní pod poetickým názvem "Táhni se zlomenou nohou". Rok poté jsme natočili ještě asi deset písní pod názvem "Válka světů". Vše mám dodnes uložené v archivu. Zde byla jasná hitovka "Velký Hřbitov", kterou v trochu pozměněné aranži hrajeme dodnes. Nahrávalo se jen na jeden mikrofon Tesla a Melmus měl místo bubnů kufr, krabici, pařáček a lampičku, já hrál přes přebuzenej kotoučák na španělku se snímačem.
Co byo impulsem k tomu, abyste se posunuli z těchto začátků dál?
V roce 1986 jsme viděli poprvé v životě českou kapelu, ze které jsme se posrali. Ta kapela se jmenovala Törr a šílenec, který nás doslova uhranul s basou za mikrofonem, nebyl nikdo jiný než Vlasta Henych. Úplně vidím dodnes, jak jsme si řekli: ,,Když to dokážou oni, tak my přece taky." Melmus vymyslel metalový název Debustrol a začalo se konečně hrát s opravdovými bubny a kombem od Vermony. Což v té době nebyla vůbec prdel sehnat. To se nebavím o neskutečném problému sehnat solidní nástroj, natož booster. Komouši sem nepustili nic, takže všechno se různě po domácku vyrábělo a většina tech šíleností byla naprostý originál. První zkoušky s Charvosem probíhaly v šílených mrazech na jeho chatě, kde jsme ani neroztopili kamna, protože my blbci z paneláků jsme to neuměli. Jezdili jsme tam autobusem a chodili ze zastávky ve vánici pět kilometrů po poli. Ale hrálo se i tak.
Kdo další byl v tehdejší první sestavě kapely?
První v sestavě byl právě basák Charvos. Vůbec na tu basu neuměl, ale měl chatu, kde jsme mohli zkoušet, tak jsme ho vzali. Nikdo jiný stejně nebyl. Na jaře 1987 odešel na vojnu, takže si nestačil zahrát ani jeden pořádný koncert. Pak jsme skoro přes půl roku hráli opět jen ve dvou s Melmusem. Až se jednoho dne ve dveřích zkušebny zjevil lehce obtloustlý klučina s mikádem a řekl, že hraje na kytaru. Tak jsme ho vzali na basu (smích). Ten kluk se jmenoval Trifid a později se ke kytaře nakonec dostal. Asi rok jsme hráli ve třech. V té době taky vznikla konečně trochu seriózní nahrávka z mix pultu na koncertě v Chorušicích u Mělníka, která je dnes známa pod názvem "Nukleární pozdravy". Tam jsme si pronajali společně se skupinou Řetěz sál a uspořádali bez povolení zábavu. Což byl v té době opravdu husarský kousek.
Průlomovým byl rok 1988, kdy jste odehráli v Praze svůj první velký koncert.
Rok 1988 byl pro nás naprosto zásadní a to v několika směrech. Do kapely přišel konečně basák Cizák, který na tu basu něco uměl. Výhoda byla ještě to, že měl talent pro texty, ale to se projevilo hlavně na dalších deskách. V té době jsme okolo sebe měli úplně šílenýho fanouška Jirku Fencla a ten nás donutil na jednom koncertě Törr jít za Vlastou Henychem a dát mu naši nahrávku ze zkušebny. Do týdne mi od Vlasty přišel dopis, ať mu zavolám, že se sice z té nahrávky neposral, ale chtěl by nás na přehlídku českých metalových kapel, která nesla na tu dobu velmi odvážný název Death Metal Session. Podmínkou ale bylo, že si musíme najít nějakého zřizovatele. Abych to mladším vysvětlil - nejen, že kapela bez přehrávek nesměla brát peníze za své vystoupení, ona nemohla hrát ani zadarmo! Musela se za ni zaručit nějaká organizace. A tak jsme na drzovku šli za šéfem tehdejšího SSM AZNP Škoda Mladá Boleslav, ten si nás k našemu údivu poslechl a dokonce nám kýžené razítko a povolení dal. Pamatuji si dodnes jak jen řekl "kluci hlavně tam nezpívejte, že komunisti jsou svině". A tak se stalo, že jsme 12.5. 1988 vystoupili společně s Törr, Kryptor, Dr. Triceratops a Krakenem na prvním opravdu metalovém festivalu v Praze s názvem Death Metal Session. Už na zvukovce za námi přišel zpěvák Kryptoru Pípa a přesvědčoval nás, abychom natočili nějaké solidní demo, že to je muzika, která tady absolutně chybí a nikdo ji takovým razantním způsobem u nás nehraje. Tudíž jsme se konečně 18.8. 1988 zavřeli společně se zvukařem tehdejšího orchestru Ádou Langhansem do Kulturního domu v Mladé Boleslavi a za jednu pracovní směnu, tedy za osm hodin, natočili demo "Vyznání smrti"
Poté jste už ty a Cizák museli nastoupit na vojnu. Nehrozilo, že se během těch dvou let na kapelu trochu zapomene?
Ona nám nakonec ta prodleva dvou let strašně pomohla. Za prvé se "Vyznání smrti" díky našemu fan klubu rozšířilo po celé zemi raketovou rychlostí, ale hlavně se konečně změnil režim a komouši a jejich zákazy šly do prdele. Takže návrat z vojny znamenal, že jsme mohli natočit konečně první pořádnou desku!
Vnímal jsi album "Neuropatolog" jako velký posun a vzestup kapely?
Smlouvu na první desku jsme podepisovali na lavičkách před kulturním domem v Častolovicích někdy v září 1990. Na koncert se tehdy přijel podívat Vladimír Kočandrle, tehdejší druhý muž nově vznikající vydavatelské společnosti Monitor. Hned po koncertě za námi přišel do propocené šatny a nabídl nám smlouvu na sampler Ultra Metal a poté následně na první desku. Jak byla ta smlouva pro nás nevýhodná, jsme samozřejmě nevěděli a bylo nám to snad i jedno. Prostě chceš desku, tak podepiš…, nazdar. Klasická anarchie hned po revoluci. Teď už na to vzpomínám s úsměvem, ale tehdy mi do smíchu moc nebylo. Hned první měsíc po vydání desky "Neuropatolog", která oficiálně vyšla 21.3. 1991, jsme se umístili na druhém místě v komerční hitparádě České televize. Což Českou televizi přesvědčilo o tom, že s námi chce natočit klip. Vybráno bylo "Údolí Hádu", klip se natočil na smetišti v Praze během čtyř hodin a kapelu katapultoval k výšinám metalového nebe. Album se nakonec stalo šestnáctou nejprodávanější deskou roku 1991.
V tomto období došlo i na vaše legendární setkání s Karlem Krylem, jak na něj vzpomínáš?
S Karlem Krylem jsme měli úsměvnou historku ze setkání na Kavčích horách, kde pro prvních dvacet nejprodávanějších interpretů ČT uspořádala honosný večírek, který se samozřejmě natáčel. Karel v té době dělal v rádiu Svobodná Evropa a ve svém pořadu desku "Neuropatolog" prezentoval, a bylo to paradoxně jediné komerční rádio, které hrálo skoro celého "Neupatologa" za sebou. A když se Karel dozvěděl, že jsme to my, tak si k nám přisedl, vytáhl kytaru, kterou nosil stále s sebou a začal jen nám u stolu hrát ty svoje bomby. Občas se tam nachmýtli další lidé, ale Karel je vždycky poslal do prdele a začal hrát, až když vypadli, řka, že hraje jen pro nás. Což někteří rádoby umělci nesli opravdu hodně těžce. Pak nás z Kavčích hor vykopla ochranka a Karel nás rozvážel vožralý po Praze taxíkem. Neuvěřitelně lidský a skvělý chlap.
U alba "Chytrá past" přichází odklon od ,,klasického" Debustrol ražení, což hodně fanoušků těžce neslo. Co tohle období pro tebe znamenalo?
"Chytrá past" byla bohužel jeden velký omyl. Ale věř mi nebo ne, dodnes si ji rád poslechnu. Jen to mělo vyjít pod jiným názvem, ne jako Debustrol. Byli jsme na vrcholu a firma Popron nám tehdy nabídla daleko lepší smlouvu než Monitor. S tím, že by jsme mohli zkusit trochu něco jiného a dostat se do širšího podvědomí většího množství fanoušků, což se samozřejmě ukázalo jako absolutní nesmysl. Na toto období nevzpomínám rád. Těžko si někdo dovede představit větší pád do sraček, než ten, který jsme v tu chvíli na vlastní kůži zažili.
S následující deskou "Vyhlazení" přichází návrat k dřívějšímu pojetí Debustrolu, měl na něj nějaký vliv příchod nového bubeníka?
V roce 1994 přišel Herr Miler, který od nás dostal nabídku na post bubeníka už v roce 1991, ale bohužel si tenkrát myslel, že se svou kapelou Leviathan udělá díru do světa, tak tehdy nabídku nevzal. Ze začátku ani nevěřil, že nahrávka "Chytrá past" je dílem Debustrolu. Když jsem mu kazetu dal, aby se písně naučil, tak asi po dvou hodinách přiběhl zpátky a ptal se mě, jestli jsem mu náhodou nedal úplně jinou kapelu. Ale s jeho příchodem již bylo jasné, že se musíme vrátit, tam kde jsme začali a vytvořit desku staré školy thrash metalu. A tak se i stalo. V květnu 1995 jsme jeli do studia Citron natáčet desku, která dostala název "Vyhlazení". Zde jsem se také poprvé ujal produkce. Zvukové režie se chopil Petr Slezák, který vytvořil naprosto nekompromisní a geniální zvuk. Hodně fans nám po této desce odpustilo a vrátilo se k nám, což byl vlastně malý zázrak.
V roce 1998 jste hráli před Iron Maiden v Malé sportovní hale. Dá se to označit jako jeden ze splněných hudebních snů?
Že budeme stát na jednom pódiu s Iron Maiden bylo splněným dětským snem. Zavolali nám den před vystoupením, jestli bychom to nevzali, že vypadla jejich předkapela. Což nás strašně potěšilo. Jen jaksi nevěděli, co si tam vlastně berou. To bylo zrovna období flusání po sobě na pódiu. Takže když jsme opouštěli pódium, tak nám tour manager Maidenů řekl: "vy jste poplivali pódium Iron Maiden a nikdy už si s nima nezahrajete". No, jak ukázala budoucnost, trochu se mýlil.
Jak došlo k následné spolupráci se Sokols Power Voice?
Po vykopnutí z firmy EMI po desce "Vyhlazení" jsme natočili desky "Pád do hrobu mrtvol" a "Apokalismus" u firmy Happy, která posléze zanikla. Takže nám nezbylo nic jiného než hledat nového vydavatele. A tím, kdo se nabídl, že nám vydá další desku, byl náš dlouholetý manager Jirka Sokol. Tudíž první deskou u nově vznikající firmy SPV byl "Steak", spolupráce pak pokračovala dalšími tituly až do roku 2009. Dokonce v roce 2003 jsme znovu vydali naše demo "Vyznání smrti" na CD i LP, které získalo cenu Břitva za nejlepší neřadové album roku 2003.
Změnám v sestavě jste se nevyhnuli ani na přelomu století. Co se tehdy v Debustrou dělo?
V roce 1999 jsme změnili kompletně polovinu sestavy. Cizák odlétá za moře a na post baskytaristy přijímáme již podruhé a natrvalo Zeda. Herr Miler měl osobní problémy a musel kapelu opustit. Na jeho místo po půlročním přemlouvání nastoupil jeho nejlepší žák Skull II. Zajímavostí je, že pár koncertů před tím s námi odehrál bubeník dnešního Škworu Martin Pelc.
Jak zásadní se pro vás stala oslava dvaceti let existence kapely?
Pro kapelu byl rok 2005 opět zlomový, protože se do kapely vrátil jeden ze zakládajících členů, kytarista Trifid. Okamžitě jsme vyrazili do studia a natočili desku "Přerushit", která měla velmi pozitivní ohlasy a je druhým návratem zpět. V následujícím roce jsme se u příležitosti dvacátého výročí na scéně rozhodli natočit 5.4.2006 v Praze v KD Opatov naše první a zatím poslední DVD "XX let totálního massakru". Na nosiči se mimo koncertu objevila i video historie Debustrol. Už dva měsíce po vydání jsme se dozvěděli, že DVD se prodalo přes 1500 kusů a dostali jsme zlatou desku. K dnešnímu dni jsou prodeje trojnásobné a je to také náš naprosto nejvíce prodávaný nosič za posledních deset let. V anketě Břitva vyhrálo DVD video roku 2006 a o deset let později dokonce cenu video desetiletí!
Když v roce 2010 kapelu opustil Skull II, vrátil se zpět Herr Miller. Bylo snadné jej znovu zlákat na hraní s Debustrolem?
V polovině roku 2010 se Skul II rozhodl skončit v Debustrolu a věnovat se dále jen kapele Harlej. Takže jsme oslovili Herr Milera a domluvili se s ním na další spolupráci, moc času na rozmýšlení neměl, protože nás čekal největší koncert v kariéře kapely, vystoupení na monster akci Sonisphere.
Jak se tato účast zrodila a jaký to byl pocit potkat se na jednom pódiu se Slayer, Metallica, Megadeth, Anthrax nebo znovu s Iron Maiden?
Bylo to završení a zároveň kompletní splnění našeho dětského snu. Hrát na jednom z hlavních pódií a další rok na to rovnou na hlavním pódiu s takovou elitou se nestává každému a musím říct, že jsme se z toho neposrali a pěkně jsme si to i jako předkapela užili. Vzpomínky jsou to neskutečné a osobní setkání s idoly z dětství je zážitek, který se ti z paměti nikdy nevymaže. Všechny hvězdy byly naprosto v pohodě a neměly problém se s námi vyfotit i prohodit pár vět. Festival organizovala rakouská firma, která se spojila s českými organizátory festivalu Mighty Sounds a ti se rozhodli, že z českých účastníků se jako jediná kapela na hlavním pódiu objeví Debustrol. Dodnes si pamatuji, jak mi volali a ptali se mě, jestli máme čas a náladu tam vystoupit.
Jak došlo k nápadu vydat na konci roku 2011 živák "Vyznání smrti live"
Natočit konečně živák k 25 letům kapely na CD bylo logickou volbou. Aby to bylo ještě o něco zajímavější, dostali jsme nápad přehrát celé demo "Vyznání smrti" komplet a natočit jej. K tomu jsme přidali koncertní set, který obsahoval všechny stěžejní písně z celé naší historie. Myslím, že se to povedlo na výbornou a opět jsme zabodovali v anketě Břitva, kde jsme dostali cenu za živák roku 2011.
Vydání alba "Válka" předcházela nezvykle dlouhá studiová pauza. Čím to, že mezi "Rwandou" a "Válkou" uběhlo celých sedm let?
Na desku "Válka" jsme se připravovali již od roku 2013. Že ji natočíme a vydáme ke třiceti letům existence kapely bylo jasně naplánováno. V klidu a pohodě jsme písně připravovali a v létě 2016 ji ve studiu Loco s René Pavezou ze skupiny Locomotive natočili. Díky němu má deska naprosto nekompromisní a masakrující zvuk, ke kterému nám finálním masteringem ještě dopomohl dánský zvukový kouzelník Tue Madsen. Také jsme v tu dobu navázali velmi plodnou spolupráci s firmou Pája Junek Film a začali konečně zase natáčet klipy. Bohužel hned po vydání alba se kytarista Trifid rozhodl skončit s muzikou a kapelu na konci roku opustil. Okamžitě jsme zorganizovali konkurz, který jsme následně natočili, udělali z něho nový klip a tím rovnou nového kytaristu Önslaughtera představili.
Jste poměrně aktivní při vydávání videoklipů, máš rád tuhle formu prezentace?
Natáčení klipů se věnujeme v poslední době hodně intenzivně, protože je to jedna z mála možností díky kanálu You Tube ke skvělé propagaci kapely.
Máš už nějaké představy, kdy by si chtěl začít pracovat na nové desce?
Na novou desku zatím ani nemyslíme a jestli nějakou natočíme, tak to bude, až se nám bude chtít. Vše to chce dělat s rozvahou a hlavně v pohodě. To je základ úspěchu. Spěchat se má opravdu maximálně tak na pivo (smích).
V úvodu roku 2020 vás čeká vyvrcholení "33 let Antikrista tour". Bude DVD z tohoto výročního tour?
20.2.2020 koncertem v paláci Akropolis chceme završit rok trvající turné s názvem "33 let Antikrista". Zde natočíme naše druhé DVD, které bude obsahovat jak záznam zmiňovaného koncertu, tak i další materiály. Budou na něm všechny naše klipy natočené s Pája Junek film a dokonce i raritní unplugged vystoupení, které proběhlo na mé padesáté narozeniny v kultovním restauračním zařízení Antosh Pub. Co se týče samotného koncertu, tak by tam mělo být pár malých a milých překvapení.
DÍKY, ŽE JSTE TO S NÁMI VYDRŽELI !!!
|
