Na papíře to zní hodně lákavě. Zpěv Patrick Selleby (Bloodbound), baskytara Jari Kainulainen (ex-Stratovarius), bicí Ronny Milianowicz (ex-Dionysus), plus další hudebníci, kteří učinili zkušenost se spolky jako Sinergy či Ride The Sky. V podstatě taková malá powermetalová all-star sestava. Při poslechu alba "Gallows Of Eden" mnou nicméně neustále projížděla otázka, zdali jde o ambiciózní projekt s nadějí na pevné hudební etablování, či pouze vedlejšák pro zpříjemnění života všech zúčastněných.
Je-li správně první varianta, pak mnoho šancí této partě nedávám. Pánové nepřicházejí s ničím osobitým, naopak je zde možno rozkrýt jednoznačné půjčování od spolků jako Sabaton, Hammerfall, Stratovarius nebo Iron Maiden, celkové skladatelství pak nepřináší nic extra výjimečného, rozhodně nemůžeme očekávat Milianowiczovy finesy, které předváděl v kapele Dionysus. S ohledem na tyto skutečnosti, stejně jako na určité sympatie, jež ve mně tvorba kapely vyvolala, se proto uchýlím k možnosti číslo dvě, tedy že je celá záležitost koncipována pro pobavení a odlehčení.
Pak totiž v pořadí druhá studiovka Shadowquest funguje celkem spolehlivě. Touto pozitivní optikou se dají lépe vstřebat nejen zmíněné "inspirace", ale také nikterak složité autorské postupy, občas poněkud hlušší pasáže, ne zcela přirozená návaznost tempových zvratů či ultraklišé ve formě lyrických úryvků jako "forever I will fly away / like an eagle in the sky / guardian of heaven / until the end of time". Pokud nejsou autoři úplně mimo, pak jde jen o další důkaz uvolněného rozpoložení, které navíc v případě uvedeného textového úseku dopují opravdu chytlavé refrénové melodie. Takových je na albu ostatně povícero (dále např. skladby "The Avenger" a "Into The Unknown"), nepřijdeme ani o momenty s jemným epickým nádechem či naopak ostré riffové břity. Vše navíc jistí čistá zvuková produkce (ačkoli na někoho může působit až příliš uhlazeně) a hlavně Patrick Selleby, který automaticky zvedá koeficient kapely o jeden kvalitativní level výš.
|