Po pěti letech se švédští heavy/power metalisté Hammerfall vrátili do Prahy a na pomoc si sebou přivezli stylové souputníky Battle Beast a Serious Black. Pořadatelé pro tuto akci celkem odvážně vybrali velké prostory Fora Karlín. Přiznám se, že jsem měl pochybnosti, jestli tři zmíněné grupy dokáží tuhle halu naplnit, ale naštěstí se mé obavy ukázaly jako naprosté liché. Už před osmou večerní bylo Karlínské Forum našlapané až po strop.
Přesně ve dvacet hodin zahájila večer mezinárodní skvadra Serious Black, která se tentokrát představila v pětičlenné sestavě (s dvěma kytarami, ale bez kláves). Tento power metalový band (kdysi dávno také supergroup) jsem měl možnost vidět již několikrát a vždy v pozici předskokanů, což je role, která k Serious Black tak nějak sedí. Pánové to pěkně rozjeli a pecky jako „Serious Black Magic“ nebo „High and Low“ dokázaly skvěle rozpohybovat publikum. Nutno dodat, že na první vystupující večera měli docela slušný zvuk. Z celé pětky muzikantů svými gesty a různými vtípky nejvíc bavil bubeník Ramy Ali. Ze své půlhodinky vytěžila kapela maximum a publikum se jí za to náležitě odměnilo.
Po zhruba patnáctiminutové pauze na pódium doslova dohopsala charismatická Noora Louhimo se svou finskou partou Battle Beast. Na téhle diskotékou ovlivněné heavy metalové smečce se mi líbí, jak neustále roste a posouvá svou pódiovou show dál a dál. Během její pětačtyřicetiminutovky jsem se ani na vteřinu nenudil. Kapela měla skvělý zvuk a do publika pumpovala tuny energie. Během chvíle pak Forum Karlín helsinské šestici doslova zobalo z ruky. Noora byla nejen ve skvělé vokální kondici, ale i plná energie a během celého setu neúnavně poskakovala po pódiu. Setlist byl postavený na dvou posledních řadovkách „Bringer of Pain“ a „No More Hollywood Endings“, které mě osobě moc neoslovily, ale jak je vidět, naživo materiál z nich funguje více než na výbornou. Svůj set uzavřeli Finové dvojicí hitů „King For a Day“ a „Beyond the Burning Skies“. Za své mimořádně povedené vystoupení sklidila kapela obrovský úspěch a bylo jasné, že pro posledního účinkujícího nebude snadné nastavenou laťku překonat.
Krátce po dvaadvacáté hodině na pódium vtrhli Hammerfall. Začátek jejich setu nepůsobil moc přesvědčivě. Dvojice nových skladeb „Never Forgive, Never Forget“ a „One Against the World“ z loňského alba „Dominion“ nechala publikum vesměs chladné. Dost k tomu dopomohl i mizerný zvuk, který se naštěstí podařilo dát brzy do kupy. S třetí skladbou v pořadí, hymnickou „Heeding the Call“, se obecenstvo konečně dostalo do varu a koncert začal nabírat na obrátkách. Největším překvapením byl set list, se kterým kapela po dlouhé době pořádně zamávala a prostor dostaly i léta nehrané skladby jako „The Way of the Warrior“, „Halloweed Be My Name“, „Redemption“, „Natural High“, „Keep the Flame Burning“ nebo již zmíněná „Heeding the Call“. Z každé řadovky zazněla minimálně jedna píseň - přesně tak má vypadat správný průřez dosavadní tvorbou. Největší prostor dostala samozřejmě novinka „Dominion“, ze které zaznělo hned pět kousků – kromě již zmíněných ještě „(We Make) Sweden Rock“, titulní song a balada „Second to One“, se kterou přišla kapele vypomoci Noora Louhimo z Battle Beast. Výsledkem byl nádherný duet. Jen škoda, že klavírní tóny zněly z playbacku. Pamatuji doby, kdy kytarista Oscar Dronjak fungoval při koncertech i jako občasný klávesista a zrovna v tento moment by se vyloženě hodilo, aby se takto angažoval.
Na místo často nezajímavých sólových kytarových exhibicí vsadila kapela už před lety na instrumentální medley, od té doby se této (pro diváky mnohem atraktivnější) podívané, která navíc dává skvěle vyniknout mistrům šesti strun, stále drží. Tentokrát si Švédové připravili medley sestavený z kratičkých úryvků skladeb z dvacet let staré desky „Renegade“. Působil až moc chaoticky, ale obdivuji pány muzikanty, že takovou šílenost vůbec dokázali secvičit. V jeho závěru se na pódium vrátil i Joacim a zazpíval si spolu s diváky refrény songů „The Champion“ a „Renegade“. Tento charismatický frontman podával během celého sto minut trvajícího setu skvělé výkony, což v podstatě platí o celé formaci. Tradiční pódiovou show kapely doplňovala i všudypřítomná pyrotechnika. V playlistu samozřejmě nemohly chybět největší hity kladivářů jako „Any Means Necessary“, „Blood Bound“, „Last Man Standing“ nebo „Let the Hammer Fall“, po které švédská pětice opustila pódium. Publikum si samozřejmě řeklo o přídavky, takže jsme se ještě dočkali písní „Hammer High“, „(We Make) Sweden Rock“ a nepostradatelného megahitu „Hearts on Fire“, který s kapelou odzpívalo snad celé Forum Karlín. Hammerfall předvedli své standardně dobré vystoupení, který bylo navíc okořeněné netradičně zvoleným setlistem.
Playlist: Never Forgive, Never Forget, One Against the World, Heeding the Call, The Way of the Warrior, Any Means Necessary, Hallowed Be My Name, Blood Bound, Redemption, Hector‘s Hymn, Natural High, Second to One, Renegade Medley, Keep the Flame Burning, Dominion, The Dragon Lies Bleeding, Last Man Standing, Let the Hammer Fall, Hammer High, (We Make) Sweden Rock, Hearts on Fire
|
