U předchozí nahrávky „The 7 Endless“ italských Secret Rule jsem se docela intenzivně pral s pocitem, že tahle parta je univerzální neškodně vzorná kapela, která nijak nevybočuje z rámce standardního melodického metalu s ženským zpěvem. Co zásadního se mohlo změnit na jejím výrazu, když předchozí nahrávku a aktuální dílo „Against“ dělí pouhých třináct měsíců, Secret Rule jej nahrávají ve stejném složení, u stejné firmy…? Nedošlo sice na radikální revoluci, ale přece jen tato poměrně krátká doba byla dostačující k tomu, aby Secret Rule dokázali z bubliny vyklouznout a jsou najednou nepřehlédnutelnější. Především proto, že se dokázali zbavit své neškodnosti.
To, že ne všechny inovace, které kapela využila, jsou plně ku prospěchu věci, je určitou daní za chuť vykročit z davu. Snaha znít moderně a oživit výraz zatáhla na desku docela nešťastnou (naštěstí nikterak zásadní) porci samplových pasáží, u kterých se Secret Rule snad předháněli v tom, zda se jim podaří objevit co nejprotivnější zvuky. Dostatek prostoru dostal i poměrně sytý a útočnější zvuk, jenž je občas v dost zásadním kontrastu ke zpěvně přístupnému vokálu Angely de Vincenzo, která ve většině případů dokáže svoji potenciální lehkou afektovanost ukrotit na v pohodě snesitelnou míru, daleko efektivnější než její přehnané protahování hlasivek je však občasná zhrublá mužská výpomoc. Ze všeho nejvíc pak kapele prospěla injekce melodické lehkosti. Největší dávku Secret Rule do žil napumpují hned v úvodní „Spira Mirabilis“ jež nabídne velice silnou energii, Angela ze svého hlasu vypustí smyslnou kapku jedu, taneční zvolnění je velice elegantní a živost, která pulsuje v této skladbě, strčí do kapsy celou minulou desku. Do tohoto módu se kapela ještě několikrát vrátí, ale podobně vtahující sílu přinesou už jen v závěru alba neposedně živočišná „Outsiders“ a akční „Don`t let Me Fade“. Ty od sebe odděluje houževnatá a alternativnější „My Last Breath“, která jednak zvítězí v soutěži o nejprotivnější sampl na albu a jednak deklaruje, že snaha o komplikovanější strukturu kapele vůbec nevychází. Ovšem když se podaří vyvážit melodičnost a útočnou alternativnost tak jako v klipovce „Purgatory“ či v titulní „Against“ je jasné, že se Secret Rule vydali dobrým směrem.
Secret Rule jsou jednoznačně dravější, rozmanitější a odvážnější než v kolech minulých. Ve světle tohoto kroku se dá kapele celkem odpustit, že ne všechny tahy v tomhle boji proti těm, kteří mají moc, kteří nás ovládají prostřednictvím médií i proti tomu, že si ničíme svoji planetu, vycházejí na jedničku. Podstatné je, že vytvořili album, která dokáže rozbouřit emoce.
|
