V nelehkých časech se hudba stává velkou vzpruhou, někdo může k dokreslení vnější situace zvolit depresivní post-apokalyptický soundtrack, jiný se naopak chce alespoň na chvilku odstřihnout od tíživé reality a k poslechu vybírá čistě pozitivní nahrávky. Právě takovým jedincům by mohla sednout deska "Master Of Illusions", jejíž prosluněný obsah nemá jiný úkol, nežli pozvednout náladu a pobavit.
Od chvíle, kdy se kormidla Khymery chopil Dennis Ward, můžeme od této party očekávat jasně definovaný melodický hard rock s výraznými průniky stylu AOR. Ward se pro dané žánry narodil, jeho hlas je k sladkým tónům (vlastních kompozic) ideální, k tomu zvládá baskytaru a bezproblémovou produkci. Manévrovací skladatelský prostor je ovšem značně arkádový a vždy silně závislý na schopnosti sepsat dostatečně líbivou melodickou linku, ne nutně slokovou nebo sólující, ale hlavně a zejména refrénovou.
A tady už situace zdaleka tak jednoznačná není, rozjezd aktuálního alba Khymery dokonce působí, jako by autor chtěl fanoušky lačnící po dobré muzice z nějakého divného důvodu odradit. Chorus úvodní skladby "Walk Away" je totiž silně nezáživný a vyloženě odrazuje od dalších poslechů písně. Tečka, dál není co řešit. Jenom o kousek lépe si stojí hlavní část navazující "The First Time" a v hlavě se rojí myšlenky o propadáku, poté se ale kvalita zvedne a hudba začne být víceméně hodna jména Dennis Ward.
Titulní song odráží sluneční paprsky mnohem přirozeněji, refrén i sólo voní klasickou osmdesátkovou pohodou. To samé je platné pro skladby "Paradise", "Follow The Sun", "After All This Time" nebo závěrečnou "Let It Happen", která zároveň přijde s nejtvrdším heavy riffem nahrávky. Také zbylé písně se hezky poslouchají, za zmínku stojí především s úžasnou svobodou plachtící sólo v "The Rhythm Of My Life", povinností je balada, zde zastoupena titulem "Father To Son", jehož náplň pravděpodobně neurazí žádnou dívčí návštěvu, stejně tak ji ale těžko přiměje ke spontánnímu odkládání jednotlivých částí outfitu. A podobná analogie sedne na celé album: řemeslo je splněno, stylové "feel-good" songy napsány, jen některé z nich ale umí pozvednout náladu v těch nejsmyslnějších intencích daného subžánru.
|
