LAHAR - Hra stínů
Přední tuzemská thrashmetalová smečka vydává nahrávku "Hra stínů". Opět sice nejde o plnohodnotný zápis, na to jsou ale fandové kapely už tak nějak zvyklí (v bezmála dvacetileté metalografii Laharu nalezneme pouze dvě dlouhohrající desky). Důležité je, že Jihočeši nespí a že občas domácí posluchačstvo potěší nějakým tím splitkem, mezi kterými vyniká match s trutnovskou Exorcizphobií, nebo právě ípíčkem, jimž zase vévodí dílo "Až přijde čas" z roku 2012. Novinka "Hra stínů" na tomto stavu nic nemění, stejně tak ale nekolísá jistota, že zase uslyšíme neurvale naštěkaný, žíznivý a maniakálně odšprajcovaný thrash. Ve zkratce můžeme Lahar označit jako povinnost pro milovníky raného Debustrolu. Na tyhle české legendy si při poslechu "Hry stínů" (s obalem od bývalého basáka Gisberna) prostě nelze nevzpomenout, některé pasáže jakoby byly přímou citací "Neuropatologa", hra Laharu je ale natolik nekompromisní, že v podstatě paralelně eliminuje jakékoli smyšlenky o kopírce. Hudební cítění Žrouta, Korka, Skalíka, Kozla nebo zpěváka Růži, jenž v roce 2017 nastoupil místo Inyho, jede zkrátka na podobné vlně a hlavně v přibližné kvalitě, což je pro staromilce mého typu jednoznačná výhra. Kluci se s ničím moc neserou, jejich apoetické kompozice mají mohutné koule a silný thrash-appeal, když kupříkladu z repráků začne šeptat Josef Kemr a poté do prostoru vyhřeznou žhavé útroby titulního songu, mám chuť samou radostí zdemolovat celý byt. Což je vždy známka dobrého thrashe!
7,5/10
YouTube ukázka - Hra stínů
WARTOOTH - Programmed Dichotomy
Austrálie je obvykle zárukou thrashové kvality. Nejinak je tomu v případě debutující smečky Wartooth, která obdařila posluchače výživným stylovým počinem "Programmed Dichotomy". Nedá se říci, že by Austrálie budovala nějakou speciální žánrovou odnož, nicméně prvky charakteristické pro tamější kapely přece jenom existují. Patří sem jakási dravá až krvelačná urputnost, známá např. z formace Harlott, ale také promyšlená notová vrstevnatost à la In Malice´s Wake, kombinaci obojího pak můžeme vystopovat u dalšího australského tělesa Mason. Také hudebníci z Wartooth na to jdou důmyslně, základem jsou poctivé thrashové riffy, autorská ambice je ale schopna tradiční tvary rozetřít po širokých, klidně i sedmiminutových plochách. Pánové jsou schopni chytlavými nápady a změnami poloh udržet naši pozornost, ke konci bezmála hodinové nahrávky ale přece jenom napětí zlehka upadá. Zpěvák Andy Knappstein občas malinko exhibuje, případně se uchatě stylizuje do Toma Arayi nebo nečekaně ujíkne jakoby mu někdo hodil na nohu pětikilové závaží, při nejčastějších středních polohách ale svoji práci odvádí spolehlivě. Významné jsou vícehlasy, jež tvoří plnohodnotné vokální formy a se kterými Andymu - krom jediného spoluhráče Wallyho - vypomohlo několik hostů. Sympatická je funky mezihra v písni "Venomhead" nebo rock´n´rollové hrátky v kusech "Sabotage" či "Slave To The Grind", což je obstojná předělávka od slavných veličin Skid Row. Základem je ovšem pravověrný thrash, jehož prezentace na tomto albu přeneseně upevnila status Austrálie jako silné thrashmetalové země.
7/10
YouTube ukázka - Venomhead
THROWNNESS - Antihuman
Jen o málokteré novější kapele se dá mluvit jako o mimořádném inspiračním zdroji pro ostatní. Mezi tuto hrstku patří Amíci Power Trip, kteří strhli thrashmetalový svět fošnou "Nightmare Logic". Najednou se začali objevovat na tričkách méně i více známých hudebníků, kteří formaci zároveň doporučují v rozhovorech jako jednu z nejžhavějších žánrových akvizic. Odkaz je znát i v rovině hudební, mezi jedny z učedníků by se dala kupříkladu zařadit ruská parta Thrownness. Také na jejím EP "Antihuman" uslyšíme zvuk a riffy s industriálním ozvukem nebo Jourgensenovsky stylizované/tlampačově uřvané zpěvy, to vše za přítomnosti podvědomě zlověstné energie a zachování původní thrashové podstaty. Skladby mají řízný odpich a vzácně vyrovnanou kvalitu, nechybí různé hračičkovské vsuvky, vokální variace, blast beaty ani melodické vyhrávky. Chvíli se vlníme v pochodových rytmech, jindy jsme vcucnuti do brutální metalové tromby nebo rozmašírováni slayerovskými zasekávačkami. V pořadí druhé EP ruské kapely se povedlo a je rozhodně na místě sledovat, s čím tato formace přifrčí příště.
7,5/10
YouTube ukázka - celé EP
|
