V případě finské heavíkové party Oz je vcelku zavádějící ohánět se historií. V rodném listu je sice zapsán rok 1977 jako datum vzniku kapely a debutové album už poměrně brzy oslaví čtyřicet let od svého vydání, nicméně za připomenutí stojí také téměř dvacetileté (a u podobně letitých spolků poměrně obligátní) období naprosté nečinnost, stejně jako fakt, že jediným, kdo se dnes může ve svém životopise pyšnit dlouholetou spojitostí s Oz, je bubeník Mark Ruffneck (aka Pekka Mark). Poté, co kapelu před deseti lety přivedl znovu k životu a tuto reinkarnaci ztvrdil vydáním alba „Burning Leather“ (jehož playlist byl z větší části oprašováním minulosti), provedl před pěti lety totální personální revoluci a s nově sestaveným ansámblem vypustil do světa velmi slušně hodnocenou kolekci „Transition State“, na kterou v letošním roce navazuje s novinkou „Forced Commandments“.
Její charakteristika je strašně jednoduchá – ohromně svěží heavy klasika se základem v dávné britské nové vlně, sem tam koketující s power metalem. Bez výjimky šťavnatě šlapající muzika, s chytlavými nápady, dobrými melodiemi, spolehlivými výkony a nesmírně důležitým propojením vyzrálosti, zjevně prožité a důkladně nasáté atmosféry osmdesátých let a nakopávajícího mladistvého projevu. I když Oz vcelku logicky staví na řadě klišé a osvědčených postupů, v jejich přístupu vládne svěží duch nad rutinou a tak „Forced Commandments“ jednoduše baví od začátku do konce. Což je určitou nevýhodou pro vlastníky zkrácené LP verze, na kterou se nedostaly hned tři kousky, jež jsou na CD verzi označeny jako bonusy. Tuto nálepku si vůbec nezaslouží, nejenže plně zapadnou k základní části alba, ale v případě bezprostřední „Diving Into The Darkness“ s nádhernou baskytarou si dokonce sáhnou na jeden z vrcholů alba. Pro majitele vinylů by na tuto pozici mohla aspirovat řízná šlapavka „Prison Of Time“, v níž pro tento styl dokonale ukovaný hlas Vince Koivuly hodně těží ze sklouznutí do výborného ječáku, kytarové harmonie i živé riffování pak vytváří velice přitažlivou past na posluchače, jejíž jedenáct silných heavy vláken milovníky osmdesátek spolehlivě chytne a nepustí.
Oz a jejich „Forced Commandments“ je typickou ukázkou toho, že i v dávno objeveném a x-krát použitém materiálu se pořád dá narazit na žílu plnou života.
|
