Když už má italská firma Frontiers Records generovat jedno melodicko-rockové album za druhým, ať je to alespoň v létě. Slaďoučké klávesy, loudivé kytary a podbízivá rytmika příjemně dotváří (dotvářela) atmosféru horkého prázdninového dne, člověk je zároveň naladěn o poznání smířlivěji, takže mu i vcelku tuctový AOR, jenž produkuje nový spolek Arctic Rain, může připadat naprosto ucházející a vlastně o kousek povedenější, nežli ve skutečnosti je.
Švédský kvintet umí hrát a zpívat, o tom žádná, klávesák Pete Alpenborg ale tuhle devízu nepodpořil nějakým úchvatným skladatelstvím. První skladba nedává prostor k nějakému extra lichotivému vyjádření, bez ohledu na exkluzivní počasí, které v době psaní recenze panovalo za oknem. Songy „Free My Mind“, „Friends“ a „Give Me Your All Of Your Love“ motivují o něco víc, a u čtveřice navazujících položek už je vhodné se zastavit. Klávesové třpytky na startu „Lift Me Up“ těžko překvapí kohokoli s minimální žánrovou zkušeností, je to ale právě osvědčená stylová naléhavost, kterou začnou Švédové pozvolna budovat a tím bodovat. Hitový vánek ovine zejména položku „Lost“ (však byla také vybrána pro tvorbu videoklipu), nejlépe se však Alpenborgovi vyvedla píseň „The One“ se strukturou lehkou jako pampeliškové chmýří (a podobně svůdnou).
Poté album opět sjede do hudební množiny, v jejichž podobných autorských vzorcích se snad nemůže orientovat ani nejzarytější fanoušek všeho, co kdy Frontiers Records vyplodili. Ke cti této kapely je však nutno dodat, že i ty nejobyčejnější skladby zpravidla pozvedne uchulibý sólový part. Celkově nicméně platí, že spolek Arctic Rain nepřináší nic osobitého, neřkuli jedinečného, ke stylovému podmalování lenivého letního dne ale jeho hudba v pohodě postačí.
|
