Hudba američanů Nomvdic by se dala označit jako progresivní deathcore, ale škatulek by se dala vymyslet celá řada. Základem je však metalcore, či (chcete-li) moderní metal, jehž svoji verzi kapela v létě zvěčnila na debutovém albu „Euphoria“. Obal desky je minimalistický a působí pozitivně. Na bílém pozadí je barevné obrácené „Áčko“, které je i znakem skupiny.
Titulní skladba začíná rozvážně a nabídne líbivý kytarový motiv. Zhruba po minutě se hudba rozjede a na řadu přijdou drsné riffy, rychlé bicí a growl. Nomvdic však nezapomínají na atmosféru, která je všeobjímající. Za to kapela může poděkovat i velice dobrému zvuku. Následující "I Would Get Lost in You Forever If You´d Let Me" je nejdelší skladbou alba. Šest minut by bylo na „běžný“ metalcore hodně, ale Nomvdic na to jdou trochu progresivněji. Rádi mění tempa, není nouze o stopky, breaky a překvapivé momenty, jako baskytarové minisólo. Hudba je tvrdá, řízná, ale vždy platí, že také dosti melodická. Nomvdic zkrátka nechtějí posluchače jen domlátit. „I Would Get Lost In You Forever If You´d Let Me“ není ve výsledku nikterak složitá. Kapela si vyloženě libuje v dlouhých názvech skladeb. V „You´re making a joke with your friends and suddenly you realize you´re going to die“ hostuje Courtney LaPlante (Spiritbox, ex-Iwrestledbearonce) a hudba trochu koresponduje s jejími kapelami. Především jméno Iwrestledbearonce vás napadne nejen v této písni.
Překvapivě odlehčeně působí tříminutová „The last 3 months have felt like one long, bad dream and everyday I hope I´m going to wake up“. Přečíst název skladby bude patrně trvat déle, než samotný poslech. Trochu zvláštně vyzní kratičká věc „Dead Oaks“ – už ten krátký název je podezřelý. Dala by se vnímat jako předehra, protože se jedná jen o tiché brnkání na kytaru a ještě tišší povídání.
„//“ – super název pro píseň. Tu si vzal pod svá umělecká křídla Gamby, který zde hostuje. Postaral se o synthezátory, klavír a také housle. Výsledkem je krásná skladba. Většinu času je tichá a jemná, ale má své vrcholné momenty (právě když zní housle). Velice překvapivý song, který jen dokazuje variabilitu kapely, která se nebojí zajímavých experimentů. Závěrečná „Blue Jay“ už nezkouší něco zvláštního, představuje obvyklou tvář kapely a nabídne moderní metal jak řemen, s bonusem v podobě skvělé chytlavé melodie uprostřed písně.
Nomvdic jsou sebevědomí, zní vyhraně a na debutu předvedli skutečně brilantní muziku. „Euphoria“ se poslouchá výborně. Pokud kapela vytrvá a natočí další stejně dobrá alba, rodí se tu nové velké jméno na moderně-metalové scéně.
|
