Tahle akce se měla původně konat v open-air areálu letního parketu v Hořepníku, rozmary počasí nás však zahnaly do místního kulturáku. Znamenalo to, že se letos už podruhé koncert škWorů přesunul pod střechu, což se nikomu nelíbilo.
Akce začala v devět hodin. Jako první se na malém pódiu v KD objevila parta Pop Porn.  Při poslechu první písně jsem si kladl otázku, kde tohle pořadatelé vyhrabali?! Ve složení zpěv, kytara, basa, klávesy + mixpult & notebook a bicí zahráli tak hroznou věc, že bez dunění basy bych to byl zařadil do hip-hopu. Další flák už byl o málo lepší, hodně vzdáleně mi dokonce v jednu chvíli připomněl Sepulturu. Tahle banda hrála asi do půl desáté. V průběhu vystoupení se jejich hudba lehce zlepšovala nebo jsem si asi začal zvykat a občas i hodil hlavou. Jak jsem psal, po půl desáté skončili Pop Porn a začaly přípravy na vystoupení škWoru. Ty trvaly něco přes hodinu. Díky tomu jsem měl možnost se rozhlédnout kolem sebe, při čemž jsem si uvědomil fakt, že na škWor chodí publikum ve věku od deseti do padesáti let. Ano, je to tak! Novinkové CD Amerika přineslo skupině škWor mnoho nových fanoušků, mnozí z nich si ovšem za pár let nevzpomenou, že vůbec nějaký škWor existuje. Zjistil jsem také, že na koncerty škWorů chodí bohužel i čím dál víc polovičních bláznů, čili diskomaniaků.
V půl jedenácté začalo očekávané vystoupení hlavního interpreta večera, skupiny škWor. Jejich koncert zahájilo intro z novinkové desky, následovala titulní píseň Amerika a pokračovali peckou Vyhlašuju boj. Petr Hrdlička si postěžoval na počasí, které je už potřetí v Hořepníku zahnalo do sálu. Zpěvem publika začaly Reklamy, následovalo se s Může se stát. Další přišel na řadu Bohém následovaný Divokou nocí. Petr se zeptal, jestli publikum zná jejich nejnovější klip a škWor zahrál klipovku z Ameriky, Křídla. Nevím, jestli byl právě tento kus nejlepší volbou pro natočení klipu, ale rozhodně se povedl. Zazněl Policajt, jeden z nejstarších hitů škWoru. Dál zahráli Takhle teda ne, Nábor, další klipovku Utíkám ( tohle ještě skoro nikdo neviděl ), rozezpívali fans diskotékovým hitem z osmdesátých let, Shout, v české verzi Sraž nás na kolena a po Zabijákovi se rozloučili.
Za chvíli se vrátili s povinnými přídavky Klenot, Milion ( po kterém si Petr vystřihl sólo na kytaru ) a Už je takovej, a opět opustili pódium. Po chvilce vyvolávání se ale vrátil bubeník Martin Pelc a za ním i basák Tomáš Kmec, nakonec přišli Petr Hrdlička s kytaristou Leošem Holanem, aby zahráli titul ze stejnojmenné desky Vyvolenej a jejich největší koncertní hit Mý slzy neuvidíš. Rozloučili se s publikem, uklonili se a odešli.
Musím bohužel říct, že jsem se chvílemi dokonce i nudil. Koncerty škWorů už nejsou to co dřív a ohrané písně a stejné hlášky časem omrzí. Musím se přiklonit k názoru, že škWor je čím dál víc komerční kapela a za chvíli předežene i Kabát. I přes to však vládla v kulturáku v Hořepníku skvělá atmosféra, i když byla zaplněna slabá polovina sálu.
 Po vystoupení škWoru se většina lidí rozešla, což byl jen jejich mínus. Na vystoupení pro mne nejlepší skupiny večera, partičky Dymytry, zůstalo jen pár jedinců. Krátce po půlnoci přišel ten zlatý hřeb, psycho-core, pekelný masakr v podání pražských Dymytry. Skvělá show a démonické masky, to byl důvod, proč při prvním fláku spíše cvakaly foťáky, než aby se pařilo. Druhá věc, Votoč se, však už nenechala v klidu nikoho, kdo byl ještě schopný pohybu. Nevím, jak dlouho tenhle masakr trval, ale byla to opravdu paráda. Tahle dobře jsem si už dlouho nezapařil. Bohužel, Dymytry ještě nemají tak rozsáhlý repertoár, aby mohli pokračovat dál, a tak se rozloučili s publikem peckou Vem je čert, Chalimero hodil své na kusy rozmlácené paličky na kraj pódia a odešli. Sálem se rozeznělo hromové jednohlasné NEMŮŽOU!, ještě silnější než při škWoru. Kapela na sebe nenechala dlouho čekat, vrátili se na pódium a zahráli znovu Votoč se. Bubeník Chalimero během téhle skvělé pecky doslova rozkouskoval paličku a při odchodu se s ní chlubil. Opět se rozeznělo NEMŮŽOU!, které se však brzy změnilo na CO JE?!, za chvilku přišel na pódium Protheus a přinesl i rozkouskovanou paličku. Slovy „ My bysme rádi zahráli, ale náš bubeník takhle zlikvidoval všechny svoje paličky!“ se omluvil, hodil kousky paličky do publika a odešel. Lidi ale nepolevili se svým pokřikem a tak Dymytry přistoupili na jejich hru. S pokřikem "CO JE?!" přišel na pódium Protheus, za ním Dr. Molitanov, Ozz, Yury Dymo a Chalimero, ten už se chlubil novými paličkami. Zahráli poslední kus a do třetice všeho dobrého se s publikem rozloučili. Chalimero hodil své nové, ale po tom několika minutovém masakru slušně omlácené paličky mezi lidi a zakončil tenhle set.
K nelibosti mnohých měli Dymytry všechny své CD a mikiny vyprodané ještě před vstoupením a tak zbylo jen několik triček. Tenhle večer jsem si perfektně užil. škWor bych nazval spíš druhým předskokanem, než hlavním interpretem, protože na show, kterou předvedli Dymytry opravdu neměli.
|
