HELLRIPPER - The Affair Of The Poisons
Skotský satanáš James McBain skládá songy jako na běžícím patronovém pásu, přičemž až doposud spolehlivě trefoval blackened-thrashmetalové cíle. Debut "Coagulating Darkness" byl velmi dobrý, loňské EP "Black Arts & Alchemy" dokonce ještě lepší. S novinkou "The Affair Of The Poisons" je ale situace trochu odlišná. Ta tam je pekelně vyuzená substanční přitažlivost, celý playlist prošumí víceméně bez chuti a zápachu. Úvod nahrávky v podobě naspídované titulky ještě zabírá a na místě jsou úvahy o dalším povedeném dílo autonomního Skota. Jak ale hrací doba postupuje kupředu, ostrý hudební zákus začne povolovat, až po něm zbydou sotva znatelné otisky. Do blackově odstíněného thrash´n´speedu stále probleskují sympatické ozvěny osmdesátých let, jež často výrazně přesahují do klasického heavy metalu (viz především melodické sólo v "Blood Orgy Of The She-Devils"). Fráze jsou správně punkově zaťaté, muzika má energii, koncept alba je ale příliš jednotvárný a předvídatelný. Projekt Hellripper tak rázem spadá mezi stylově spřízněné smečky jako Skeletonwitch nebo Toxic Holocaust, které patří na špici žánru, na posledních řadovkách ale rovněž dvakrát nepřesvědčily.
5,5/10
YouTube ukázka - celé album
DEMOLIZER - Thrashmageddon
Rozjezd debutového alba této dánské kapely sice zní jako další bezduchá kopírka Slayer, jde však jenom o krátké zdání: když se houpavé mini-intro přelije do thrashové naháněčky, dostaví se i autorská osobitost. Samozřejmě nejde o žádné novátorství, nicméně pocit, že severský kvartet umí tvořit i bez nakukování do notových sešitů známějších kolegů, už přítomen je. Zároveň se rozproudí hra stavící na kontrastních rytmických změnách, ve kterých je dostatek chytlavých thrashových ploch. Vály "Copenhagen Burning", "Cancer In The Brain", "MSW" nebo krátké crossoverové intermezzo "Gore" přesně tohle obsahují a spolehlivě dokazují talent dánských hudebníků. Jestli můžeme pozorovat sklouznutí do méně přitažlivých sfér, pak je to v rovině zpěvů, které jsou lehce přemotivované, případně v některých pasážích, ve kterých Dánové ztrácejí dech. Moc jim nesvědčí důraznější zklidnění ("Bloodshot Eyes"), ale ani přistoupení k blast-beatům, které spíše dokládají autorské tápání ("Built On Slavery"). Pokud se přidržíme titulu alba, o thrashový armagedon se úplně nejedná, můžeme spíše mluvit o malém žánrovém hříbku, který spolehlivě ozáří nejzanícenější fanoušky old-schoolu. Což není zase tak málo.
6,5/10
YouTube ukázka - Copenhagen Burning
THRASHWALL - Thrashwall
Když vidím název kapely, do nějž je zakomponován samotný žánr, hned si pomyslím něco o nebetyčné odvaze a rovnou také o průšvihu. Najdou se však výjimky, kupříkladu u těchto Portugalců se zdá, že jméno Thrashwall bude v dobrých rukách. Jejich stejnojmenný debut je totiž hodně povedený. Intenzivně natlakovaná - a skvěle ozvučená! - riffáž okamžitě vtáhne a nepustí v podstatě až do konce bezmála půlhodinové nahrávky. Nic se zbytečně neprotahuje, jednotlivé úseky skladeb jsou pospojovány s přímým ofenzivním tahem a hlavně náležitou atraktivitou. Výjimečně dojde na žánrový přesah (heavík v kusu "Warehouse Rampage" nebo industriální ozvěny ve štychu "World Domination"), většinou se však jedná o bazální klasiku bez kompromisů a progresivního sentimentu. Dominantním tempem je rychlost, když pak do rozjezdu - jinak anglicky zpívaných - písní vokalista zahlásí čtyřdobé portugalské rozpočítání nebo jen uštěkne slůvka "thrash!" a "mosh!", na které se nalepí drtivá rytmická kanonáda, není nutné dále pochybovat. Tento debut se povedl a hned posunul smečku z Pyrenejského poloostrova do přední žánrové ligy.
7,5/10
YouTube ukázka - Insanity Alert
|
