Docela bych křiklounovi Stefanovi Zörnerovi přál, aby našel nějakou kotvu a konečně zůstal delší čas v jedné kapele. I když je otázka, jestli pro něj není zajímavější zkoušet stále nové výzvy, ochutnávat jiné styly, poznávat nové spoluhráče. U progresivců Lanfear nazpíval dvě první alba, s hard rockovými Strangelet zvládl jen jedno, ve stylově a částečně i personálně příbuzných Spitefuel se počítadlo na diskografii zastavilo znovu na čísle dva a tuto normu aktuálně naplnil i v chameleonštějších Reternity. Vůbec nevadí, že to Reternity stihli během pouhých dvou let svojí existence, v téhle partě zjevně vládne tvůrčí přetlak, který jde naštěstí ruku v ruce se silnou autorskou formou.
Že je v Reternity silný potenciál, kapela prozradila už na svém loňském debutu „Facing The Demon“, letošní album „A Test Of Shadows“ vystoupilo ještě o schůdek výš. Může za to nejen talent napsat úderné, melodické a přitom chytře vystavěné písně, ale i individuální schopnosti muzikantů. „A Test Of Shadows“ je nabité technickou nápaditostí všech zúčastněných, takže možnost volby, zda se ponoříte spíš do detailů nebo se necháte strhnout dynamickým provedením skladeb jako celku, zajistí, že se deska hned tak neoposlouchá. Samozřejmě ruku v ruce s tím jde razantní a čistý zvuk, který se poměrně snadno zakousne do hlavy a přitom nechá detaily plně vyniknout. Pro ty trpělivější z posluchačů pak může být výhodou i fakt, že na první dojem je „A Test Of Shadows“ poměrně nenápadná záležitost, která do plné krásy rozkvétá postupně a docela dlouho.
Po úvodním šťouchnutí do pana Beethovena Reternity předvedou, že jejich stylový záběr je poměrně široký. Za krátkým (a lehce zavádějícím) syntezátorovým sklouznutím se „The Sniper`s Death“ se schovává syrová nálož, díky sekaným riffům zlehka koketující s thrashovou energií, kterou odlehčuje melodický a příjemně nadrzlý Zörnerův hlas, což vytváří velice chytlavou kombinaci. S podobným scénářem Reternity pracují v rychlejším skladbách po celou dobu, ale díky testosteronovým nápěvům v „My Crush“, plíživější atmosféře v titulní skladbě s pohodovější rockovou polevou, svěžesti v neposedné „(We Were) The Gods“ s výborným zklidňujícím zlomem, či naléhavosti v houževnatější „You`ll See The Sun“ s velmi přístupnou melodií, zní album velmi pestře. A co teprve, když se Reternity vytasí s baladami! Je trochu zavádějící tvrdit, že u takhle vydařené kolekce je jejím vyvrcholením intimní „Stranded“, ke které si Stefan přizval na výpomoc pianistu Aljoschu Cremu, ale ta záplava emocí dokonale završuje předchozí dynamickou nálož.
S ohledem na to, jak vydařené je album „A Test Of Shadows“, nezbývá než doufat, že se Stefanu Zörnerovi konečně podaří s nějakou kapelou překonat tu dosud zapovězenou hranici třetího alba. U Reternity by to rozhodně stálo za to!
|
