Pokud jste někdy přišli na chuť severské melancholii (a jedno, jestli se za to zasloužili To/Die/For, The 69 Eyes, Sentenced, Sinamore, či HIM) mohla by vám zvěst o čerstvě vydaném EP s přitažlivým názvem „Between Love And Death“ helsinských D.O.L. lehce zvýšit tep. Tahle pětice, jejíž zakladatelé bubeník Catsy a zpěvák Eero „MC“ Veri po rozpuštění svého původního spolku Days Of Lost v roce 2017 zkrátili název a během následujících dvou let vybudovali novou sestavu, totiž právě z ingrediencí výše zmíněných spolků umíchala šestiskladbovou působivou nálož, jíž nechybí na jedné straně uslzená emotivnost a na straně druhá oprásklost a suverénní ležérnost, která dodává melancholii hodně provokativní a dráždivou příchuť.
Tvrdit, že to nejzásadnější se točí kolem dvou skladeb, by bylo trochu zavádějící, protože „Between Love And Death“ svůj náboj neztratí ani na okamžik a třeba úvodní houpavá „Recreation Of Death“ hned naplno odhalí, jak D.O.L. obratně kombinují pochmurnou atmosféru, naléhavost v projevu, uvěřitelnou nadrzlost, silnou melodiku i šikovná kytarová sóla. Tenhle recept se neochodí, D.O.L. z něj nemají potřebu uhýbat a přesto se na albu najdou dvě výjimečné písně. Z vlastní dílny vyčnívá plíživá „My Juliet“ – není náhodou, že ji kapela využila jako pilotní singl, její výrazný slogan, silná melodie i výrazné syntezátory (které se otírají o jeden z dávných hitů Sandry) se strašně snadno hrnou do hlavy, drtivá pocitová vyhrocenost rve kůži a jizvy budou hodně hluboké. O tom, že D.O.L. v sobě mají pořádnou dávku drzosti pak vypovídá výpůjčka od Nine Inch Nails „Hurt“. Byť příznivci originální verze můžou klidně namítat něco o znásilnění, tohle považuju za ideální přístup ke zpracování coververze. D.O.L. vtiskli skladbě osobitou tvář (a co na tom, že při tom házeli okem po Marylinu Mansonovi). I když „MC“ chvílemi zní až přehnaně afektovaně, tu „bolest“ mu stoprocentně uvěříte i v posledním tónu, a ačkoliv především v úvodu zní píseň trochu zašmodrchaně, D.O.L ji dokážou postupně usměrnit tak, aby plně korespondovala se zbytkem alba.
Když MC vyřvává titulní slogan pichlavé „Devil Is In The Details“, nelze jinak, než mu dát za pravdu. A jedním dechem dodat, že když se vzrušující detaily, kterých je na albu celá řada, podaří spojit do maximálně funkčního celku, je z toho debut jako hrom.
|
