Jak lépe mohou muzikanti pojmout tuhle dobu, než prací na novém materiálu... Ne snad, že by pohanům Odraedir současný stav kdovíjak vyhovoval, ale kapela se z něj dle slov svého frontmana Jakuba Držímška nehroutí. Jestli budou mít Odraedir kompletně připravený nový materiál v době, až na konci tunelu konečně zabliká světlo a křepčení pod pódiem nebude patřit na seznam zakázaných aktivit, je zatím otázka, ale že se na něm pracuje, je zjevné nejen z nedávno zveřejněného singlu „“The Inception“, ale hlavně z následujících Jakubových slov.
O Odraedir nebylo poslední tři rok příliš slyšet, co se dělo ve vaší kapele během této doby a co vás nakoplo k větší aktivitě?
My jsme víceméně aktivní stále (smích), jen o nás není moc slyšet. Od vydání „Legends of the Dark Times“ jsme se samozřejmě zaměřili na propagaci a pak nastala debata co a jak tvořit dál, jak přistupovat k hudbě a hlavně jak ji vypouštět na veřejnost. Času už není tolik jako na střední nebo na vysoké, stavíme baráky, zakládáme rodiny… ale to není důvod, proč se dál nevěnovat hudbě, jen se tomu musíme přizpůsobit. Každopádně jsme pracovali na nové hudbě, která je konceptuálně z většiny hotová, ale ladění detailů ještě zabere spoustu času. Zakládáme si na stoprocentní spokojenosti nás všech a určitě nechceme vydat hudbu jen proto, aby se něco vydalo.
V létě jste představil nový singl „The Inception“. Jak bys ho charakterizoval, je to typická ukázka vaší aktuální cesty a formy, nebo jste vsadili na skladbu, která až tak neodráží váš aktuální směr?
Určitě bych řekl, že je to hodnověrný zástupce našeho aktuálního směru. Zatím jsme neupustili od zaměření na severskou tématiku a stále lpíme na melodičnosti, avšak vývoj po hudební stránce je samozřejmě znát. K textu skladby bych jen řekl, že jsme se snažili a dále i snažit budeme pojmout klasickou tématiku z jiného úhlu s přídavkem trochy fantazie, ale držíme se při zemi mnohem víc než Marvel. (smích)
V klipu s vámi hostuje flétnistka Creia Wright. Jak došlo k vaší spolupráci a předpokládáš, že ve své další tvorbě využijete častěji lidové nástroje nebo jde o ojedinělý krok?
To byla spolupráce, která vznikla vlastně náhodou na poslední chvíli. Album „Legends od the Dark Times“ nám dělal zvukař Mike Seidel z Německa. Je to člověk, který sám hraje v několika kapelách s podobným zaměřením a pro nás je hlavně důležité, že se umí poprat s vyvážením kytar a doprovodné „neživé“ hudby jako jsou chorály, smyčce, flétny nebo dudy. Mika jsme oslovili i ohledně produkce „The Inception“ a při míchání dostal nápad dodat živou flétnu a tedy nás seznámil s Creiou. Všeobecně vzato, zakomponování živých nástrojů je spíše ojedinělý krok, ale živá flétna se nám zalíbila a zvažujeme její využití v další nahrávce.
Už na podzim loňského roku zaznělo, že připravujete nové album. Jak to s ním vypadá, v jaké fázi jeho tvorby se nacházíte?
Jsme cca za půlkou prací, ale to bych bral s rezervou. Víceméně máme připravené základy na všechny skladby. Pro nás je důležité připravit si rámec a nechat ho uležet, abychom si utřídili myšlenky. Pak se detailněji věnujeme postupně jednotlivým skladbám. Tentokrát jsme se rozhodli vydat skladby v několika vlnách. První přišel singl „The Inception“ a teď pracujeme na dalších dvou skladbách, které by měly vyjít řekněme v první čtvrtině příštího roku. Opět jsme se domluvili s Mikem a ten už na nás má rezervovaný čas v lednu.
Máš představu o tom, jaký zvuk by deska měla mít? Necháváte jeho finální podobu na Mikovi nebo dáváš přednost tomu i zvukově si desku ošetřit podle vlastních představ?
Především chceme, aby to bylo podle našich představ a v tom nám současné nastavení procesu nahrávání a spolupráce s Mikem vyhovuje. Mike samozřejmě pomáhá dobrou radou a zároveň se nám snaží maximálně vyhovět. Co se zvuku alba týče tak se snažíme dosáhnout kvalitativního maxima v rámci našich malých možností, což se nám zatím snad i celkem daří (smích). Cílem je moderní metalový zvuk, který jde ruku v ruce s aktuální scénou, který ale zároveň ladíme i s folkovými prvky jako jsou dudy nebo flétna. Nahrávka má znít úderně a moderně, ale zachovat si svoje pagan jádro s typickým podpisem Odraedir (smích).
Můžeš prozradit, zda vnímáš při tvorbě novinky nějaké změny ve vašem přístupu či postupech, které by vás posunovaly oproti debutovému albu?
Základ je mít ve všem pořádek. V tvorbě skladeb jsme si stanovili systém, který zpřehledňuje aktualizace. Víc komunikujeme při tvorbě a konzultujeme změny, to je asi to co nás dříve nejvíc štvalo. To vedlo k našemu „tvůrčímu“ uspokojení, pro posluchače je samozřejmě nejdůležitější zvuk, na kterém taky pracujeme. Neustále se snažíme zlepšovat kvalitu kytar a snažíme se dát i větší prostor vokálům.
Máte nějaký osvědčený postup při komponování – skládáte nejdřív hudbu nebo text? Jak jsou vlastně u Odraedir rozděleny „autorské pravomoce“, podílí se na skládání jedna dominantní osobnost, nebo jde o společné dílo?
Na tvorbě se podílíme všichni a každý má možnost navrhnout změnu v čemkoliv. Nejprve se složí základ melodie, rytmik, základ basy a bicích. Pak kytaristi ladí detaily, bubeník s basákem přizpůsobí svůj díl svým preferencím a nápadům, zároveň se začíná pracovat na textu a dokončuje se doprovodná hudba... přibližně (smích), nejsme výrobník, takže odchylky jsou povoleny, ale tak nějak můžeme popsat proces tvorby.
Doba v současné době nějaké výraznější aktivitě nepřeje. Je tohle období pro vás v něčem přínosné, s čím se Odraedir vytasí, až zase skončí doba všemožných omezujících nařízení?
Současný stav znemožňuje vystupování, což nám zas až tolik nevadí, protože teď je naší prioritou spíš tvorba a nahrávání. Tím, ale neříkám, že bychom si nechtěli někde zahrát, jen nás to zrovna teď tolik nebolí (smích). Horší je, že jsme se v dobách nejtvrdších opatření nemohli setkat a probrat některé věci osobně, což žádný videohovor nenahradí. Ale i tak se dá nějak pokračovat, však proto jsme taky byli schopni vydat „The Inception“, který jsme dokončovali v dobách tvrdých opatření (smích). Pak už si to vzal do parády Mike a člověk, co nám dělal video. To s čím se vytasíme, bude záležet na tom, kdy tohle skončí, nebo do jaké míry skončí. Je potřeba si uvědomit, že byť předpovědi říkaly, že by mohl kompletní „návrat k normálu“ přijít koncem příštího roku, jsou to jen přibližné odhady nebo možná spíš přání. Proto je potřeba informace brát s rezervou a neupínat se na ně. Pro nás jediná jistota, pokud se něco nestane s námi nebo Mikem …klepu na zuby…, je to, že vydáme začátkem roku dvě nové skladby a pak se zas opřeme do další tvorby. Dá-li situace, objevili bychom se někde na pódiu, ale obávám se, že chvíli bude trvat, než se klubová scéna aspoň trochu vzpamatuje.
V souvislosti s novým singlem jste zveřejnili i docela sugestivní provolání, ve kterém se označujete jako pět statečných pošetilců, bojujících za poslední útočiště svého druhu v naší zemi. Co tím chcete vyjádřit, za co bojujete?
To je celkem jednoduché - ruku na srdce, pagan metal vymírá. Doba, kdy to byl trend, už je dávno pryč a klasický pagan/folk kapely se mění k jiným stylům nebo končí úplně. Od boku mě napadá to, co se stalo s Equilibrium, Ensiferum taky trochu tápou, ale posledním albem se naštěstí vrátili do svojí kůže. Situace v České republice je taková, že de facto nemáme „pagan parťáka“ … Asi jsme starý konzervy, ale nás to pořád baví. Já vždycky říkám, že hudbu děláme hlavně pro sebe, že je důležité, aby to nám dělalo radost a když to udělá radost i někomu jinýmu, je to příjemný bonus… dobře, je to sakra příjemný bonus získat trochu toho uznání lidí (smích), ale hudba musí těšit hlavně nás, to je základ.
Co tě vlastně na pagan metalu nejvíc oslovuje? Je to téma, které prožíváš jen pasivně nebo už jsi absolvoval nějakou cestu do Skandinávie, aby sis na tohle téma i osobně sáhl?
Kdysi dávno jsem byl se školou v Dánsku a Švédsku, měl jsem jet i do Norska, ale z toho bohužel sešlo. Bylo to ale v době, kdy jsem o pagan metalu neměl ani ponětí a dokonce jsem v té době ani neposlouchal metal. Že by ve mně návštěva zanechala semínko? Jinak popravdě řečeno ani nedokážu jednoznačně říct, co mě na tom vyloženě oslovuje, ale když se nad tím tak zamýšlím, tak by to mohlo být to, že to je snad jediný styl, který je přímo spojován historickými reáliemi a náboženstvím a v podstatě nám coby Evropanům je prostě blízký. K tomu si přidej bojovnou povahu, věhlas obávaných nájezdníků, objevitelů a hned máš téma pro metal jak vyšité, téma, které aspoň rámcově zná většina lidí ze školy (smích). Navíc je tenhle styl často o kombinaci melodií a hutných rifů, což já prostě můžu a to bude nejspíš tím hlavním táhlem (smích).
|
